Polyneuropatie, kauza MUDr. B.Bopkové

Absolutní neinformovanost, dokonce desinformace o skutečné situaci ve výskytu parazitů, je v tomto státě trestuhodná. Ještě ostudnější je absence léků na parazity, a tedy nutnost shánění léku ze zahraničí. Dnes, když už pomalu bulvární články píšou o výskytu tasemnic, různých infekcí z importovaných ryb a masa, klimatologové píší o výskytu malárie, nelze uvěřit tvrzení ,,odborníků“, že tu paraziti nejsou…A to díky zlepšeným hygienickým podmínkám. Ptám se jakým?

Paraziti tady vždy byli, jsou a budou. To, že se tváříme, že nejsou, nic nezmění. Jsem dvouatestovaný chirurg, psychicky naprosto v pořádku. Ve své praxi jsem se s parazity potkávala celý život. U dětí škrkavky, roupi, u dospělých tasemnice. Pacienti se svými obtížemi vyhledávali často chirurgické vyšetření. Nic se nedělo, léky byly na tu dobu kvalitní, pacient se vyléčil, a tak to šlo léta. V době, kdy narůstá migrace našich lidí do cizích zemí, a naopak příliv imigrantů z jiných krajin, těžko předpokládat, že parazitární nákazy respektují hranice. Zavlečou je sem jak cizinci, tak i naši občané. A to by si nikdo neměl dovolit ignorovat. Parazité jsou schopni rychlé evoluce a své hostitele mohou měnit. Následkem globálního oteplování dochází k narušení rovnováhy v přírodním prostředí, mění se fauna i flóra, narušuje se stabilita ekosystémů. Změnil se také způsob života člověka. Sedavý životní styl, špatná strava, stagnující střeva, umožňují udržovat prostředí vhodné pro parazity. Masivní výskyt domácích zvířat v bytech, rozsev infekce psími exkrementy na dětských hřištích a chodnících, to vše jim nahrává. Léta se tu s parazity nic nedělalo. Lékaři existenci parazitů ani nepředpokládají, nic o nich neví, nikdo je nehledá a nesnaží se diagnostikovat. Proč se lidé obracejí na šamany a neobrací se na ,,skutečné odborníky“? Proč mají poradci obsazeno na měsíce dopředu? Jejich klienti jsou všichni pomatenci? Ne, jsou to nešťastníci, kteří si sice platí nemocenské pojištění, ale sami si musí určit diagnózu, sehnat a zaplatit léky ze zahraničí, protože ,,odborné pomoci“ se jim nedostane. Znám to z vlastní zkušenosti.

Sama patřím k lidem, kterým takoví poradci pomohli. Nebýt jich, asi bych byla dnes na antidepresivech, nebo v psychiatrické léčebně. I já jako lékař mám velice špatné zkušenosti s některými ,,odborníky“, a proto jsem se obrátila o pomoc k paní ing. Bláhové. Ta mi rámcově poradila a spojila mne s MUDr. Řezníčkovou. Až ta zjistila, co mi vlastně je, a doporučila správné léčení.

Asi 15 let jsem se bez efektu léčila na Chlamydii pneumonie, předtím jsem přechodila infekční mononukleózu. Bývala jsem často nemocná, bolely mne klouby, mívala jsem recidivující pneumonie, únavový syndrom, astma. Nic mi nepomáhalo. Na imunologii mi zjistili deficit specifické i nespecifické imunity, brala jsem injekce na podporu imunitního systému.

Pro dlouhotrvající obtíže jsem musela po mnoha letech zanechat práci chirurga a začala dělat v lázeňství. Stav se mi jen malinko zlepšoval, užívala jsem všechny dostupné přírodní preparáty na podporu imunitního systému, slabost a únava mizely jen pomalu.

V létě loňského roku jsem začala mít nepravidelné průjmy, dyspeptické potíže, bolesti v oblasti žlučníku, bolesti kloubů. Pro jistotu jsem si dala udělat odběry, všechno negativní. Stav se nezlepšoval, byla jsem měsíc na přísné dietě, pobolíval mne stále žlučník,(kameny nemám), byla jsem slabá a unavená. Začala se mi podlamovat kolena, měla jsem pocit slabosti v nohách, bolely mne sedací svaly a svaly na stehnech, jako kdyby se mi zkracovaly. Při vyšetření mi byly znova zjištěny vysoké titry chlamydií. Brala jsem Klacid a po něm Doxycyklin asi 6 týdnů, na doporučení farmakologů. Klouby mne bolely dál. Nejhorší byla slabost v nohách a podlamování v kolenou, chodila jsem s obtížemi. Byla jsem hospitalizována na FRO, stav se mi částečně upravil, diagnóza parainfekční polyneuropatie. Ta se ale po následující kontrole nepotvrdila. Byla jsem v pracovní neschopnosti, užívala kvanta léků a vitamínů, svou anabázi s kolegy lékaři z etických důvodů nekomentuji. Moje praktická lékařka se mi vysmála a řekla, že neví, co mi je a problémy mám na psychickém podkladě. Zajistila jsem si imunologické vyšetření, kde mi bylo zjištěno oslabení imunity a doporučeno podávání gamaglobulinů. Také nezabralo. Na vyšetření u specialistů byly čekací termíny 3 měsíce. V té době se mi začaly dělat bouličky v podkoží, pod koleny, a na přední stěně břišní. Bylo jich hodně, nebolely, někdy jak kdyby se částečně ztratily. Dost komplikovaně jsem se dostala až na infekční kliniku nejmenované nemocnice k ,,odborníkovi“. Kolega, který mne vyšetřoval, řekl, že on nic nehmatá, výsledky jsou negativní a chlamydie jsou přeléčeny. Zase jsem si sama zajistila sonografii a nález zněl mnohočetné fibromy v podkoží. Pátrala jsem, co by to mohlo být, chtěla jsem histologii, ale chirurgové mi řekli, že jen z indikace hematologa. Byla jsem zoufalá a rozhodnutá jít na kraj světa. Věděla jsem o ing. Bláhové, četla jsem MUDr. Jelisejevovou. I já jsem si zpočátku skutečně myslela, že to, co píše o parazitech, může být asi jen v Rusku.

Nikdo mne neléčil, pro každého jsem byla zdravá, protože laboratoř jsem měla v normě. Má praktická lékařka mně hnala do práce, ale já nemohla. Bolely mě svaly, klouby, neposlouchala kolena, byla jsem stále unavená. Ze zoufalství jsem navštívila kliniku Ayurvédy v zahraničí, kde mě lékař velice pečlivě vyšetřoval a objednal na hospitalizaci. Řekl mi, že všechno v mém těle stagnuje, lymfa neproudí, stáza je v plicích a v dalších orgánech a můžou za tím být paraziti. Tělo je nutné dostatečně pročistit, minimálně měsíc. Moc mě nepotěšil, tak jsem se obrátila na ing. Bláhovou a poprosila radu. Neměla volný termín, tak mi doporučila MUDr. Řezníčkovou, která mě změřila a zjistila dost parazitů, nejvíc filarie, onchocerky, a doporučila léčbu.

Nebýt obou žen, předpokládám, že bych skončila na antidepresivech, možná na psychiatrii. Chtěla jsem si nasadit antiparazitika. Šok nastal, když jsem zjistila, že žádné antiparazitikum u nás není k dostání. Naštěstí, všude v sousedních státech je mají a nedělají problémy. Začala jsem léčbu, nebudu popisovat, čeho jsem se postupně zbavovala, ale diagnostika byla správná, protože jsem znala některé ty potvory od pacientů. Léčba byla bez problémů, brala jsem opakovaně léky, kontroluji si ledviny a jaterní testy, krevní obraz, zatím všechno v pořádku. Žádné vedlejší účinky léků jsem nepozorovala.

Stav se mi postupně upravoval, protože i rozpad těl parazitů a jejich toxinů v organizmu nadělá paseku. Postupně jsem vymýtila všechno, co do organizmu nepatří. Odolávala filária. Zapátrala jsem a zjistila, že MVDr. Martina Miterpáková – slovenská odbornice na zoonózy, psala už v roce 2008 o výskytu nového onemocnění, které se na Slovensku dosud nevyskytovalo. Parazita přenášejí komáři, ohroženi jsou psi a lidé, přenos na člověka ze zvířete je možný. Podobné zprávy udávají z Maďarska, Chorvatska a okolních států. Tím, že je u nás negujeme, se situace stává ještě horší. Parazitologové by měli lékaře naopak upozorňovat na tyto skutečnosti a pravidelně je informovat, protože nemocných, špatně léčených a špatně diagnostikovaných pacientů přibývá. Spektrum běžných parazitů se rozšiřuje o nové druhy. Souvisí to s globálními klimatickými změnami, s cestováním lidí i zvířat. Proto musíme počítat s nárůstem výskytu parazitárních infekcí i u nás. Je potřeba především změnit situaci ohledně dovozu potřebných léků, ta je skutečně katastrofální. Děkuji paní ing. Bláhové za šíření osvěty o parazitech.

S pozdravem a přáním hezkého dne,

MUDr. B. Bopková