Tasemnic u ryb

25.08.2017

Tasemnice 

 

Jsou třídou bezobratlých živočichů, patřících do kmene ploštěnci, kteří žijí parazitickým způsobem života. Jde o velmi rozšířenou a početnou skupinu cizopasníků – je popisováno asi 5000 druhů tasemnic, které parazitují u všech druhů obratlovců, nejvíce však na rybách a parybách. Tasemnice jsou známé i jako velmi nepříjemní „společníci“ člověka, kterému mohou způsobit celou řadu závažných onemocnění, v některých případech dokonce i smrtelných

(např. mozkovou cysticerkózu). Základním preventivním opatřením před nákazou tasemnicí je dostatečná tepelná úprava masa, především z prasat, krav, ryb a krabů. 

 

Tasemnice většinou parazitují ve střevech, i když se některé druhy mohou usazovat i v játrech nebo v mozku. Z nejznámějších druhů, napadajících i člověka, uveďme tasemnici dlouhočlennou, která je kosmopolitně rozšířená a jejíž dospělí jedinci parazitují v tenkém střevě člověka, přičemž mezihostitelem je prase domácí nebo prase divoké.  Dalším celosvětově rozšířeným druhem je tasemnice bezbranná, jejíž dospělci se vyskytují v tenkém střevě člověka, kde se živí tráveninou; v případě této tasemnice je mezihostitelem skot.

 

 

Vzhled a životní cyklus tasemnic

 

Plnohodnotný dospělý jedinec je tvořen hlavičkou velikosti špendlíkové hlavičky, která má na svém horním konci věnec příchytných háčků a různým počtem plochých článků (existují však i tasemnice, které jsou nečlánkované – tzv. monozoické). Tasemnice mají pentlicovité tělo a mohou dosahovat délky až několika metrů. Pokožka vylučuje kutikulu, která je chrání před trávícími šťávami hostitele. Dýchají anaerobně a potravu vstřebávají celým povrchem těla. Tasemnice jsou hermafrodité – poslední články jejich těla jsou vyplněny oplozenými vajíčky, která s výkaly opouštějí tělo hostitele. Pro většinu z tasemnic jsou typické dlouhé a složité vývojové cykly, zahrnující jednoho i více hostitelů a lokalizace dospělých tasemnic ve střevech definitivního hostitele. Cizopasnící tasemnice je většinou hlavičkou přisátá ke stěně střeva a hostitele obírá o mnoho potřebných živin.

 

 

Tasemnice u ryb

 

V rybách cizopasí buď dospělci, nebo jejich larvální stádia. Podle toho také rozlišujeme, zda ryba představuje definitivního hostitele nebo hraje roli mezihostitele. Dospělé tasemnice cizopasí vždy v trávicím ústrojí ryb, kde nejprve způsobují poškození mechanické, které pak přechází v zánětlivé změny střevní sliznice, jež mohou přejít v nekrózy střevní sliznice a vyústit až ve fyziologické poruchy funkce střeva. Rozšíření jednotlivých druhů je ovlivněno tzv. hostitelskou specifičností (tj. že napadají jen konkrétní druh ryby) a dále pak přítomností všech vývojových cyklů (např. kavióza nepropukne, pokud se na lokalitě nevyskytují nitěnky, apod.).

 

 

Častými a závažnými nemocemi, způsobenými parazitismem tasemnic jsou

kavióza a botriocefalóza u kaprovitých ryb a proteocefalóza u pstruha duhového; ve volných vodách, což nás rybáře zajímá především, se často můžeme setkat s ligulózou, kterou způsobuje známý parazit: řemenatka ptačí. Tyto choroby si nyní představme podrobněji:

 

 
Kavióza

 

Původcem tohoto onemocnění je tasemnice Khawia sinensis, která cizopasí ve střevě, a to nejvíce na plůdku kapra, u kterého může způsobit i úhyn. Nemoc, kterou vyvolává, známe jako tzv. kaviózu kaprů. Tasemnice dorůstá délky od 4 do 15cm a ryba představuje definitivního hostitele, přičemž jediným mezihostitelem jsou nitěnky. Cyklus probíhá tak, že v jarním období (na konci dubna) jsou z hostitele, tedy ryby, uvolňována vajíčka, z nich se na dně tvoří invazní stádium plerocerkoid, kterého musí pozřít nitěnka, v jejímž trávicím traktu pak plerocerkoiddozrává v dospělou tasemnici. Dospívání trvá v teplé vodě asi 2 měsíce, ve studené až půl roku. Nitěnku nakonec pozře kapr, který se stává definitivním hostitelem parazita. Dospělá ryba se s přítomností parazita snadno vyrovná, ale u plůdku kapra způsobuje masivnější napadení problémy s plaváním a motorikou, a často končí i smrtí. Paraziti totiž plůdku postupně zaplňují střevo, až ho zcela ucpou. 

 

Účinná prevence této choroby je v podstatě nemožná, neboť by musela spočívat v likvidaci mezihostitele, tj. nitěnek, z vodního prostředí, což není reálné. Jistou formou regulace přítomnosti vajíček či nitěnek představuje zimování a vápnění rybníků.

 

 

Botriocefalóza

 

Jedná se o nebezpečnou chorobu, která může způsobit ztráty na obsádce kapra a amura, a to opět zejména u plůdku. Jejím původcem je tasemnice Bothriocephalus acheilognathi, která dorůstá do délky 20cm. Tento parazit byl do Evropy zavlečen z Asie spolu s amurem bílým. Kromě ryb cizopasí také ve střevech obojživelníků a ptáků. Parazit obsazuje nejvíce přední část stěny střeva, k jehož stěně se přichycuje pomocí dvou přísavek. Rozmnožuje se vajíčky, které rybu opouští s výkaly. Dostávají se na dno, kde se tvoří obrvená larvička schopná pohybu, tzv. koracidium. Larvičku pozře mezihostitel, kterým jsou buchanky, v jejichž těle se larva koracidium mění na invazní larvu procerkoid. Vývoj následně pokračuje pozřením mezihostitele definitivním hostitelem, tedy kaprem nebo amurem. Zde pak tasemnice dospívá a začíná produkovat vajíčka. Celý tento cyklus trvá v letním období asi 30 dní.

 

Největší problémy mohou nastat v letních měsících, v čase největšího rozvoje buchanek. Tasemnice produkují dokonce toxické látky, které mohou intoxikovat i hostitele (rybu). Nemoc způsobuje podobné problémy jako u kaviózy, tedy potíže s plaváním, úplné zaplnění a ucpání střeva, a následný úhyn. Účinné preventivní opatření by opět muselo souviset s likvidací mezihostitele, tj. buchanek, což není v přirozeném vodním prostředí reálné.

 

 

Proteocefalóza

 

Původci této choroby jsou různé druhy tasemnic rodu Proteocephalus. Mají článkované tělo a typickým znakem jsou čtyři přísavky v hlavové části. Vývoj probíhá přes jednoho mezihostitele, kterým je opět buchanka, v jejímž těle se tvoří invazní larva – procerkoid. Jeden z druhů parazituje na pstruhu duhovém, kde napadá především pylorické přívěsky, na něž se přichycuje za pomoci již zmíněných čtyř kruhových přísavek. 

 

 

Ligulóza

 

Tato závažná nemoc je způsobena velkými plerocerkoidy tasemnice Linula intestinalis, známe ji i pod českým názvem řemenatka ptačí. Vyskytuje se v tělní dutině kaprovitých ryb, nejčastěji u cejna velkého, plotice obecné a hrouzka, ale napadá i další druhy. Je docela dobře možné, že i vy jste se s tímto parazitem setkali – napadané ryby mají abnormálně velké břicho a při otevření dutiny se uvnitř objeví bílé nebo světle žluté pásovité larvy, které jsou široké okolo 1cm a mohou být dlouhé i přes 1m.

 

Jejich životní cyklus je dlouhý a poměrně složitý. Dospělé tasemnice cizopasí ve střevech rybožravých ptáků, z nichž se vajíčka dostanou do vodního prostředí. Prvním mezihostitelem jsou buchanky, které pozřou ryby a stávají se tak druhým mezihostitelem. V rybě dozrává larva v průběhu zhruba jednoho roku. Pro ukončení cyklu musí pak tuto rybu pozřít rybožravý pták – nejčastěji je to racek.

 

Tento parazit se v našich podmínkách vyskytuje velmi často, a to zejména ve vodách přehrad. Může vyvolat i úhyn většího počtu ryb (zejména cejnů velkých), nejčastěji v jarním období. Ve velkém počtu se například tento parazit objevoval v prostředí Novomlýnským jezer na jihu Moravy. V době největší invaze před několika lety bylo podle některých odhadů napadeno až 70% cejnů velkých z těchto vod. Nemocné ryby se většinou vyskytují u hladiny, kde se různě motají a nekoordinovaně plavou, čímž vlastně dráždí predátory k sežrání. Jsou známy i případy, kdy tělní dutina ryby pod náporem parazita praskne – plerocerkoid je pak z velké části mimo dutinu břišní a volně se vznáší ve vodě.

 

O síle a rozsahu této parazitické invaze u napadených ryb svědčí i srovnávací studie na obsah těžkých kovů (olova, kadmia a chromu) prováděné na rybách zdravých a napadených tímto parazitem ze stejného vodního prostředí. Výsledky byly jednoznačné: ryby, napadené tímto parazitem, měly obsah těchto kovů nižší, než ryby nenapadené, neboť parazit část těchto kovů odebral a akumuloval ve svém těle.

 

 

Zajímavost

 

Zajímavým druhem, který se sice na našem území sice ve volné přírodě nevyskytuje, ale ryby zamořené tímto cizopasníkem se k nám mohou vozit, je tasemnice Diphylobothrium latum, známá jako škulovec široký. Dospělci škulovce cizopasí ve střevě savců včetně člověka, který se může nakazit při konzumaci syrového masa napadených ryb. Plerocerkoidy se vyskytují ve svalovině mníka, okouna, nebo ježdíka, a to v severních částech Evropy, ale i v povodí Dunaje a Volhy. 

 

Zdroj

 

Štítky:

Share on Facebook
Share on Twitter
Please reload

Nejnovější články
Please reload

Ing. Hana Bláhová | Chodská 19 H, 61200 BRNO, Česká republika | GSM: +420 603 209 866 | e-mail: blahova.ha@seznam.cz | www.hblahova.com

IČ: 146 35 216 | Fyzická osoba zapsaná v Živnostenském rejstříku od 12.7.2004 | Evidenční číslo: 370200-2154488-00 | Jednací číslo:33921/04

Evidující úřad: Magistrát města Brna, Dominikánské nám. 1, 60167 Brno

Všechna práva vyhrazena © 2018 -2019  |  Detoxikace metodou Hany Bláhové  |  Created Milan Wimmer  |  Připomínky k funkčnosti webu - mail ADMIN