8 důvodů, proč jsem nedal očkovat svou dceru
Jde o velmi citlivé téma a předtím, než budu pokračovat, chtěl bych zdůraznit, že název tohoto článku není „8 důvodů, proč byste vy neměli dát očkovat své dítě“.
Jde o moje osobní rozhodnutí založené na výzkumu. Bohužel, žijeme v zemi, kde taková volba není zcela svobodným rozhodnutím rodiče a kde za to mohou následovat postihy ze strany státu.
Skutečná debata o očkování v médiích téměř neexistuje a lidé jsou zde často separováni do tábora buď zastánců nebo odmítačů očkování.
Když o tom mluvím přímo s rodiči dětí, debata je vždy hlubší a komplexnější.
Ačkoli uznávám některé historické údaje podporující myšlenku očkování, zároveň si myslím, že na toto téma by měla začít čerstvá společenská diskuse.
Účelem tohoto článku je podpořit čestnou diskusi se vzájemným respektem, ne dále toto téma polarizovat. Moje dcera má nyní pouze 6 měsíců a v budoucnu mohu názor změnit.
Doufám, že ty, čtenáři, máš stejně otevřenou mysl. Samozřejmě, můžeš se o své názory podělit v komentářích pod článkem.
1) Obávám se rizika komplikací vakcín více, jak se obávám rizika komplikací z infekcí, proti kterým se očkuje
Neobávám se krátkodobých infekcí, které, jak přijdou, tak odejdou – jako například planých neštovic. Já jsem je jako dítě také překonal. Pokud je dostane i moje dcera, bude mít doživotní imunitu. Kromě toho, dlouhodobé následky bránění přirozenému vystavení onemocněním očkováním nejsou známy.
Čeho se však skutečně obávám je to, co prochází přes jehlu do těla, protože rizika vedlejších účinků vakcín jsou reálná. Navíc hlášení vedlejších účinků vakcín je vysoce poddimenzované, protože systém je nastaven tak, že oběť musí dokazovat spojitost očkování s nežádoucím následkem.
Zde je krátký seznam možných nežádoucích účinků očkování:
zvýšené riziko infekcí dýchacího ústrojí po chřipkové vakcíně
Guillainův–Barrého syndrom
febrilní křeče
akutní roztroušená encefalomyelitida (poškození mozku)
selhání vaječníků
intususcepce (zauzlení tenkého střeva)
neurapraxie (poškození nervů)
autismus a skleróza multiplex
záchvaty, dočasné bolesti, hluchota, kóma nebo dokonce smrt (ačkoli úřady uvádějí, že kóma, hluchota a smrt jsou tak vzácné, že je obtížné je přiřadit vakcínám)
Prosím vězte, že já netvrdím, že všechny vakcíny způsobují uvedená chronická onemocnění. Dostává se nám však velmi málo vysvětlení, co tyto nemoci způsobuje.
Proto, dokud skutečně pochopíme mechanismus jejich vzniku, nejsem ochoten riskovat zdraví svého dítěte.
2) Mohu dát očkovat dceru, ale ona může přesto dostat infekci
Žádná vakcína není na 100% efektivní. Některé mají 95% účinnost, jiné ještě menší. Loňská chřipková vakcína měla účinnost pouze 56% u dospělých a jen 9% u dětí.
Kromě toho se opakovaně zjistilo, že plně očkované děti (a dospělí) mohou stále onemocnět na nemoc, proti níž byly očkovány.
Při nedávné epidemii černého kašle byla většina postižených plně očkovaných. Vědci dokonce spekulovali, že některé kmeny bakterií černého kašle se stávají imunní vůči očkování.
V každém případě, při nízké účinnosti očkovacích látek a prokázaných rizicích, opět nejsem ochoten podstupovat zmíněné riziko.
3) Nedůvěřuji výrobcem vakcín
V teorii, vědecké studie nám pomáhají oddělovat fakta od fikce. Avšak v praxi mě vskutku zaujalo současné prozkoumání vědecké literatury.
Nachází se v něm varování, že výrobci léků mají těžký vliv na všechny aspekty medicínského výzkumu a strategie. Tento průmysl zručně ovlivňuje produkování důkazů, jejich syntézu a rozhodnutí profesionálů.
Jak se pak mohu ujistit, že se ke mně dostává opravdu věda a ne marketing?
Mé víře ve farmaceutické firmy nenapomáhá ani ten fakt, že v letech 2009 až 2012 zaplatily 11 miliard dolarů na pokutách za své kriminální aktivity.
Uznávám, že ne celá částka se týká vakcín. Dokazuje to však skutečnost, že tyto firmy mají historii podvodů, a že se jim nedá příliš důvěřovat.
Co je však nejhorší, farmaceutické firmy zmíněné pokuty považují pouze za náklady podnikání, protože i uvedené horentní sumy pokut blednou ve srovnání se zisky, které tyto firmy produkují.
4) Nemohu žalovat lékaře, zdravotní sestru, výrobce vakcíny, ani stát v případě závažných vedlejších účinků
Na rozdíl od jiných léků nebo výrobků na trhu, když bude mít moje dcera vážnou či dokonce smrtelnou reakci na vakcínu, nemohu se obrátit na soud.
Nemohu zažalovat lékaře, zdravotní sestru nebo farmaceutickou firmu, ani se připojit k hromadné žalobě.
Mohu se obrátit tak akorát na územní střediska záchranné služby, zřizovaná Ministerstvem zdravotnictví a ta jakoukoliv spojitost očkování s nežádoucím účinkem neřeší.
Dokonce, v České republice neexistuje ani žádný fond na odškodnění obětí očkování tak, jak tomu je v jiných zemích.
5) Neznáme, jak funguje lidský mikrobiom, abychom porozuměli, jak může být ovlivněný vakcínami
Za poslední 2 roky jsme se dozvěděli hodně o našem soužití a interakcích s mikroby.
Dnes již víme, že v našem těle máme 10krát tolik mikrobů, jak vlastních tělesných buněk. Této populaci mikrobů se zvykne také říkat lidský mikrobiom.
Přes 99% uvedených mikrobů je pro nás vzájemně výhodných – podporují naše trávení, imunitu a metabolismus. My potřebujeme je a ony zase potřebují nás. Čím dříve se naučíme tuto lekci, tím lépe.
Jak toto souvisí s vakcínami?
Tak zaprvé, nový výzkum Stanfordské univerzity ukázal, že dospělí lidé si dokáží vyvinout imunitu na mikroby, se kterými se nikdy předtím nesetkali.
Toto jde proti logike tradičního imunologického dogmatu, že na vybudování imunity musíme být danému mikrobu nejprve vystaveni.
Existuje tedy méně riskantní způsob, jak získat široko spektrální imunitu?
Zadruhé, máme jen velmi chabé porozumění toho, jak vakcíny ovlivňují rovnováhu našeho mikrobiomu. Naproti tomu máme poznatky z historie o tom, jak se na první pohled prospěšné zásahy ukázaly později než úplná pohroma.
Vždyť si jen vzpomeňte, jak nedávno zástupce ředitele Úřadu pro kontrolu nemocí (CDC) řekl, že jsme dosáhli konec epochy antibiotik.
I při očkování existují zřejmé paralely.
Po většinu 20. století byla antibiotika považována za nejlepší nástroj, jak bojovat s bakteriálními infekcemi.
Nyní, po desetiletích zabíjení bakterií pomocí antibiotik začínáme vidět negativní stránku efektů této strategie. Nejenže plodíme bakterie rezistentní na antibiotika, ale destrukce mikrobiomu se pojí se vznikem mnoha chronických onemocnění, která nedokážeme vyléčit.
Alespoň mně se tedy zdá jasné, že vakcíny mají minimálně stejný potenciál.
6) Mechanismus kolektivní imunity není plně pochopen, někteří dokonce věří, že se přeceňuje
Doposud jsem se soustředil jen na faktory, které se přímo dotýkaly mé dcery.
Na rozdíl od ostatních medicínských zákroků, očkování závisí na kolektivu, který chrání svých slabších členů. To dává odůvodnění nutit všechny, aby dali očkovat své děti.
Nicméně existují vážné důvody zpochybňující premisy kolektivní imunity vybudované pomocí očkování.
Zaprvé mechanismu kolektivní imunity stále ne zcela dobře rozumíme.
Zadruhé, kolektivní imunita selhává.
Zatřetí, ukazuje se, že některé vakcíny poskytují slabší ochranu, jak se dříve věřilo. To znamená, že naše současná očekávání od kolektivní imunity jsou zřejmě přehnaná.
Kromě toho, infekce se dokáží šířit i v plně očkované populaci, jak to dokumentují příklady spalniček a příušnic.
7) Prozkoumal jsem složení vakcín. Jsou toxické a já nechci, aby byly vstřikované do mé dcery
V této studii se to říká lépe, jak to sám dokážu vyjádřit:
Podle americké Agentury pro léky a potraviny (FDA) hodnocení bezpečnosti vakcín často nezahrnovala toxikologické studie, protože vakcíny se v zásadě nepovažovaly za něco toxické.
Nicméně, podle CDC (Úřad pro kontrolu nemocí), se ve vakcínách běžně vyskytují následující toxiny:
hliník
vaječný protein
antibiotikum
formaldehyd
MSG (glutamát sodný)
Thimerosal (sloučenina rtuti)
Mám proto vážné výhrady proti tomu, aby se uvedené látky vstřikovaly do těla mé dcery.
V USA, které jsou zemí s největším počtem očkování v rozvinutém světě, má dnes každé šesté dítě opožděný mentální vývoj a 1 z 88 dětí má autismus.
Není proto stejně mou povinností chránit své dítě před těmito hrozbami, jako chránit ho před hrozbou akutní infekce?
Je stále více a více zřejmé, že autismus je onemocnění způsobené vlivy prostředí, ne genetikou. Za nejpravděpodobnějšího viníka se dnes označuje hliník.
Také, několik nových vakcín, například narychlo schvalován Gardasil(proti HPV virům) dnes vyvolává stále více obav, přesto, že na začátku byl považován za bezpečný.
Následné studie však ukázaly, že je toxický a dokonce karcinogenní. Podobně tomu bylo i ve skandálu s antikoncepčními pilulkami nebo v debaklu s Vioxx-em.
8) Jsem novým otcem. Viděl jsem už, jak se vědci dříve mýlili a nechci, aby se z mé dcery stala statistika
V letech 1920 až 1960 stejná skupina, která nám dnes prodává vakcíny (lékaři, marketing výrobců atd.), zvykla prodávat cigarety. Proto vznikl také pojem „tabáková věda“.
Jak mnozí víme: „Ti, kteří se nepoučí z historie, jsou odsouzeni ji prožít znovu.“
Dokud neuvidíme jasný rozdíl mezi vědou a marketingem, je možné, že nás nadále budou manipulovat tytéž síly.
Farmaceutické firmy musí udělat strašně moc práce, aby si získaly naši důvěru. Dokud se tak nestane, musím vzít zdraví své dcery na svá bedra. A to i tehdy, když to bude znamenat porušení společenských norem.
Když už vzpomínám plnou odpovědnost – zároveň se aktivně podílím na zlepšování zdraví a imunity své dcery za pomoci přírodních metod.
Začalo to přirozeným porodem, pokračovalo výlučným podáváním mateřského mléka a chozením venku tak často, jak to jen je možné.
Naštěstí máme úžasného pediatra a chiropraktika, kteří plně podporují naši volbu.
Zdroj: mindbodygreen.com, Převzato z Vylectese.cz