Anxiolytika mohou způsobit delírium, epilepsii či demenci
Velká část seniorů běžně užívá anxiolytika ze skupiny benzodiazepinů, tedy různé "prášky na spaní" nebo "na uklidnění", jako třeba Neurol, Diazepam či Lexaurin, aniž by věděli, že urychlují proces rozvoje demence..
„Dlouhodobé užívání léků ze skupiny benzodiazepinů může vést až k rozvoji život ohrožujících deliriózních stavů a právě tyto léky patří k vůbec nejčastěji nesprávně předepisovaným, a to zejména u seniorů,“ upozorňuje psychiatr docent Martin Anders, který působí na Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN a zároveň je budoucím předsedou Psychiatrické společnosti ČLS JEP. Lidé, kteří si vyzvednou své „prášky“ v podobě anxiolytik, ale vůbec netuší, že důsledkem dlouhodobého užívání těchto léků může být delirium, epilepsie nebo právě demence. Dobrá zpráva je, že spotřeba anxiolytik v Česku klesá, a to také díky rostoucí spotřebě antidepresiv.
Prášky „na hlavu“ i „na nervy“ Získat antidepresiva, ale i anxiolytika, je dnes mnohem snazší než v minulosti. Tyto léky mohou předepisovat nejen psychiatři či neurologové, ale také praktičtí lékaři. Omezení preskripce je jen u několika málo přípravků. „To, že mohou praktičtí lékaři předepsat antidepresiva, je správný krok, protože lidé s psychickými poruchami často hledají pomoc ve svém nejbližším okolí, což je nejen rodina, ale i praktický lékař,“ popisuje profesor Jiří Raboch, přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Mnoha nemocným se tak dostane pomoci, aniž by museli překonat strach z toho, že je bude léčit psychiatr. „Dříve se praktičtí lékaři velmi obávali předepisovat antidepresiva, což se dnes naštěstí nebojí. Jsou více vzdělaní v oblasti psychických poruch a dělají dobrou práci,“ dodává psychiatr.
Jenže zlepšení dostupnosti antidepresiv s sebou nese i riziko, že je dostanou i lidé, kteří je nepotřebují. Pomyslnými viníky tohoto stavu ale nejsou pouze lékaři, kteří se třeba chtějí „zbavit“ obtížného pacienta, kterému po fyzické stránce nic nechybí. „Antidepresiva nejsou lékem na každou bolístku v našem životě. Jako psychiatři léčíme pacienty s duševními poruchami, ale nedokážeme vyřešit životní problémy všech lidí,“ upozorňuje profesor Raboch. Antidepresiva jsou paradoxně účinnější u středně těžkých a těžkých stavů, u těch lehčích účinkují také, ale méně. Velmi účinnou, ale zrádnou pomocí jsou pak anxiolytika. „Pozitivní efekt velmi rychlého nástupu účinku s sebou nese i riziko rozvoje závislosti. Stejný mechanismus, který umožňuje bezprostřední efekt léků, se podílí na rozvoji závislosti, která se může rozvinout už po několika týdnech užívání,“ přibližuje Petr Popov, primář Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN. Ke starostem třeba ohledně rozvodu se tak přidává další problém v podobě silné závislosti. „Pouze farmakologicky se životní problémy vyřešit nedají. Anxiolytika ale nabídnou rychlou úlevu od potíží, a tak se člověk cítí subjektivně lépe. Pokud je nasazení anxiolytik namístě, je vhodné spolu s nimi podávat i antidepresiva, a překlenout tak dobu, než se objeví účinek antidepresiv, a pak anxiolytika postupně vysadit.