Iatrogenní poškození, příběh paní M.K.

Vážená paní inženýrko,

ještě než začnu se smutným příběhem mé manželky, dovolte mi, abych nás oba představil. Manželka se jmenuje M. K. a v červenci jí bude 69 roků, já se jmenuji Z. K., a 69 roků už mi bylo v dubnu. Ale k našemu problému.

Velký problém se zdravím manželky nastartoval zpackaný porod v roce 1975, kdy po provokační injekci se tak potrhala, že ji musel sešívat chirurg. Poté však následovaly každý rok operace cyst s následnými reoperacemi po chybných zákrocích rádoby lékařů, jako podvaz močovodu, kdy druhý den manželku téměř v bezvědomí operovali na urologii. Když se probrala z narkózy, zjistila, že z břicha má 5 vývodů a jeden z boku. Další nepodařený zákrok bylo přišití tlustého střeva ke svalovině s dosti závažnými následky (vracení moče zpět do ledvin, nebo nemožnost se bez bolestí vyprázdnit). V takovém stavu byla rok. Při závěrečné operaci, kdy se na ní podíleli primáři chirurgie, gynekologie a urologie, se jim to povedlo tak, že když se manželka šla vymočit, dostala ledvinovou koliku a musela si lehnout. Zároveň od té doby trpěla urologickými a gynekologickými problémy. Jelikož v té době byla zaměstnaná jako ekonomka v karlovarském podniku, byla donucena ze zaměstnání odejít. Zažádala si o invalidní důchod, ale páni MUDr., než aby to doporučili, bylo jí sděleno, že má podnikání na vedlejší pracovní poměr, a tím pádem může pracovat doma. Nikoho ale nezajímalo, že podnikání v činnosti „opravy dřevěných dechových hudebních nástrojů ˝ není běžná výdělečná činnost, ale malý občasný přivýdělek. A tak z manželky udělali soukromou podnikatelku již v roce 1987. Se svými problémy musela ovšem vydržet až do roku 1991, kdy jsem se telefonicky spojil s velice uznávaným urologem v Praze a ten společně se svým kolegou urologem a gynekologem manželku v Praze opět operoval. Jejich následné sdělení bylo: takový nepořádek v břišní dutině by neudělala ve Švýcarsku ani ta nejhorší zdravotní sestra. Navíc se karlovarským primářům podařilo dát umělý močovod se špatným sklonem – proto se vracela moč do ledviny. Poté jsme se museli z Karlových Varů ze zdravotních důvodů odstěhovat do Kladna. Díky otevřené fabrice na akryl se manželce udělala embolie na plicích, trombóza levé nohy, a začala se jí rozpadat krev. Během půl roku se zdravotní stav podstatně zlepšil, ale z neznámého důvodu jí přerostla prsa a lékař neurolog ji poslal do Prahy do vinohradské nemocnice na zmenšení prsou, protože hrozil rozpad páteře. Po užívání velkého množství léků začala mít problémy s trávením a s bolestmi žlučníku. Vyvrcholením toho byl nástup manželky (s velkými bolestmi) do nemocnice ( 20. 12. 1999) v Kladně. Tam mi slíbili, že se o manželku postarají. Jenže před Silvestrem jsem si musel manželku vzít domů, že ji mám přivézt pouze v naléhavém případně. Jí se ale krátce po Silvestru přitížilo, a já jsem ji do nemocnice přivezl ráno 1. 1. 2000. Jelikož s ní během celého dne nic nedělali a nechali ji trpět v bolestech, hned 2. 1. ráno jsem telefonoval do nemocnice Motol profesoru Pavkovi. Ten, i když měl zrovna novoroční řeč ke svým

zaměstnancům, souhlasil, abych okamžitě manželku dovezl k němu do nemocnice. Ještě ten den jí prořezal žlučovody a druhý den již operoval žlučník. Díky problémům urologickým a gynekologickým jsme oba museli chodit každé 3 měsíce na urologii na kontrolu. V roce 2002 jsme se přestěhovali ještě s rodinou naší dcery do jiného města a na kontroly jsme začali chodit do Fakultní nemocnice Hradec Králové. Až do roku 2010 byly zprávy z vyšetření plné různých chlamydií a jiných bakterií. V té době jsem si léčil špatně se hojící ránu po prasklé achilovce a na internetu jsem objevil informace o MMS. Ihned jsme si jej objednali a při následné kontrole na urologii se pan bývalý primář divil, jak je to možné, že jsem se zlepšil, a naléhal tak dlouho, až jsem mu to řekl. On se jen zamyslel a řekl, že když o tom víme, tak ať to užíváme dál.

Další zdravotní problém je ve střídavém krevním tlaku. Jednoho dne jsme oba dostali měřicí přístroj Holter a druhý den hematolog manželku urgentně poslal na příjem do nemocnice. Z hradecké nemocnice nás vždy posílali do spádové nemocnice v Náchodě, ale tam si s ní nikdy nevěděli rady, tak jsme nyní jeli rovnou do Vojenské nemocnice do Prahy. Tam jsme jezdili oba s manželkou, když jsme bydleli v Kladně. Jenže v Praze se na nález podívali, sdělili, že pro ni nemají místo a že s ní něco provedou. Asi za 2 hodiny mi předali manželku s tím, že je to dobré. Od té doby jí náš hematolog říká, že pro ni není lékař, ale sadař. Jelikož je manželka po tom roce 1987 omezena v pohybu, s trvalými bolesti ledvin, podbřišku atd., začala přibývat na váze a následně se přidaly problémy s nohama. Lékaři, dá-li se to tak nazvat, s ní nechtějí nic mít a ohánějí se její nadváhou, ale argument, že se nemůže hýbat a jí téměř minimálně, v nich vyvolá reakci, že až zhubne o 40 až 50 kg, tak ať přijde. Jeden ortoped se odvážil píchat kolagenové injekce do pravé kyčle (4. stupeň artrózy) a do pravého kolene (2. stupeň artrózy.). Stalo se, že při desáté injekci do kyčle se pan doktor trefil jinam a manželka od té doby chodí o dvou francouzských holích. Poslední rok se ke všemu zhoršilo trávení a potíže s vyprazdňováním. Proto se na Vás obracíme s prosbou o radu, co s tím.

Nutno ještě podotknout, že máme v domě 2 psy a 2 kočky a manželka coby milovník zvířat se s nimi ráda mazlí.

Předem mnohokrát děkujeme a jsme s pozdravem, manželé K.

Vysvětlení výrazu Iatrogenní najdete zde