Koho chleba jíš, toho píseň zpívej

03.06.2019

Vážení přátelé, předkládám vám k posouzení úryvek ze studie skupiny parazitologů z Parazitologického ústavu České Budějovice, vedené Dr. Michalem Gibodou, z roku 1987. Porovnáte, jak se mění názory některých vědců v čase:

 

 

                                            Parazitologický ústav ČSAV

                                               České Budějovice

 

                  BIOLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA IZOLOVANÝCH         

                        STŘEVNÍCH  PARAZITÁRNÍCH  PRVOKŮ

 

                                            Etapová zpráva 1987

                             Giboda M., Ditrich o., Vokurková N., Gutvirth J.   

 

 

 

VII - Import pentatrichomonas hominis, biologické  vlastnosti a změny v epidemiologii,     

         pilotní průzkum   

 

Střevní flagelata Pentatrichomonas hominis, dále jen      P. hominis, Enteromonas hominis a Chilommastix mesnilii jsou všeobecně považována za nepatogenní,     a nevěnuje se jim pozornost ani v diagnostice, ani ve výzkumu. /chyba/. K tomu přispívá i složitější diagnostika, protože i když Brugerolis /1976/ tvrdí, že všechny tyto druhy tvoří cysty, /cit. ex Mehlhorn a Peters 1983/, jsou kromě Chilommastix mesnilii cysty ostatních dvou těžko detekovatelné, nebo ve stolici nejsou/ osobní zkušenost Michala Gibody z dlouhodobého pozorování doma i v tropech/. Proto metodou volby jejich diagnostiky je kultivační vyšetření stolice, které se v diagnostice střevních prvoků používá na málo pracovištích. Prevalence střevních flagelát v ČSSR je známa jen z některých regionů a dětských domovů…..

Našim cílem bylo stanovit míru rizika importu střevních flagelát cizinci k nám, rozpracovat metodologii diagnostiky a upřesnit podmínky jejich přenosu. Studie byla provedena na zahraničních studentech a ve skupině praktikantů z Vietnamské socialistické republiky.

 

Materiál a metoda

 

Stolice ke kultivačnímu vyšetření byly odebírány pracovníky PaÚ ČSAV v místě pobytu cizinců. Očkování do kultivačního media bylo provedeno bezprostředně po defekaci a kultura uložena v transportním termostatu se stálým vyhříváním i v průběhu cesty. Kontrola kultur byla provedena v intervalu 24 a 48 hodin, kdy se stanovil konečný nález. Ke kultivaci jsme použili Dobell-Laidlawovo medium. Z metodického hlediska diagnostiky střevních flagelát jsme sledovali přežívání P. hominis v primokulturách a subkulturách, po dobu 4 měsíců. Riziko přenosu střevních flagelát stoupá s délkou kontaktů infikovaného cizince s naší populací. Limitujícím faktorem je doba vylučování parazita.

  

Výsledky

 

Bylo vyšetřeno 88 zahraničních studentů do měsíce po příchodu.

P. hominis nalezeno u 5,6 % osob

E.hominis nalezeno u 1,1% osob

Blastocystis hominis u 61,6% osob

Ve třech dalších školách bylo nalezeno Blastocystis homnis u 71% osob.

 

Diskuze

 

Import střevních flagelát cizinci do ČSSR byl potvrzen jak u studentů, tak u pracovníků z VSR. Dále byli vyšetřováni imigranti z Afriky, Středního Východu, Dálného Východu, JV Asie. Prevalence střevních bičíkovců se pohybovala mezi 0,2- 3,3 %.

 

Vliv složení potravy na střevní bičíkovce

 

U Chilommastix mesnilii a u E. hominis bylo pozorováno pomnožení obou parazitů po jídle bohatém na sacharidy. Glukóza, fruktóza a rýžový škrob podporují jejich růst.

 

Blastocystis hominis je u cizinců diagnostikován velice často. Jedná se o mikroorganismus nejistého systematického zařazení. Dlouho byl řazen mezi houby a považován za nepatogena. Výzkumy v poslední době ukázaly, že jde o prvoka, protože například roste jen při 37 stupních Celsia a jenom na půdách pro kultivaci střevních prvoků. Nemá striktní druhovou specifičnost a připisují se mu patogenní funkce. Markeli a Udhow /1986/ našli u osob s abdominální poruchou jako jediného možného patogena B. hominis. Léčba Metronidazolem byla neúspěšná. Sheehan a spol. /1986/ našel u 23 osob jako jediného patogena Blastocystis hominis. 19 osob mělo příznaky jako bolesti břicha, nechutenství a průjem. Autoři jednoznačně přiznávají patogenitu B. hominis.

 

 

Konec citátu.

Za 30 let v časopise Horizont, vydávaný pro ostravský region se dočtete:

 

Doc. RNDr. Oleg Ditrich, CSc, z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity České Budějovice a Parazitologického ústavu České Budějovice píše:

 

,,Člověk může onemocnět jak z přemnožení parazitů, tak z jejich nedostatku. Opakovaně bylo prokázáno /kde, jak, na kom?/ že pokud imunitní systém nemůže útočit na parazity, a některé jeho složky se nespotřebují, může pak reagovat na nesprávný podnět a působit lidem alergie, astma, Crohnovu nemoc a podobně.“

 

Je to tentýž Oleg Ditrich, který je spolu s Dr. Michalem Gibodou podepsán pod studii z roku 1987, která potvrzuje, že některé druhy střevních bičíkovců a Blastocystis hominis jsou patogenní. A konkrétně B. hominis že způsobuje průjmy, nechutenství a bolesti břicha. Co jiného je Crohnova choroba a ulcerózní colitida než nevysvětlitelné průjmy? Proč se výzkum neubírá tímto směrem, když už to vlastně jednou vyzkoumáno bylo, a zápisy z těchto studií by měly ležet v archívu Parazitologického ústavu Č.B.? Přesně tyto patogeny, včetně  B. hominis a Chilommastix mesnilii testujeme u takzvaných ,,autoimunitních“ chorob střevního charakteru. Kromě morbus Crohn a UC ještě i u celiakie a diabetu obou typů. B. hominis také figuruje jako hlavní pachatel u astmatů, a mohla bych pokračovat.  Metronidazol opravdu na Blasocystis nezabírá, ten postřeh je správný. Patří do druhé skupiny prvoků, do takzvaných chlorrezistentních prvoků, a je nutné jej likvidovat jinou chemií než Giardie, Trichomonady, Pentatrichomonady nebo Chilommastix. Jakmile nasadíte tento levný a registrovaný lék pacientům s autoimunitními střevními či plicními chorobami, a zajistíte, aby se opakovaně nekontaminovali nekvalitní pitnou vodou, je veta po záhadné autoimunitě.

 

Co způsobilo obrat v názoru tohoto vědce? Nemohl to náhodou být grant ve výši třičtvrtě milionu dolarů pro Parazitologický ústav České Budějovice? Ty peníze však nemají vědci zadarmo. Zadání grantu zní: dokázat, že paraziti mají na naši imunitu pozitivní vliv, a že se dokonce pomocí parazitů budeme léčit. Tyhle peníze už stojí za názorový obrat o 180 stupňů.   

 

Jeho kolega a šéf Dr. Július Lukeš taktéž z Parazitologického ústavu České Budějovice jde ještě dál.

 

V rozhovoru pro časopis Téma se dočtete:

 

Otázka: Jsou naopak paraziti, kteří jsou jen hodní, případně páchají více dobrého než zlého?

Odpověď: Minimálně jeden takový tu určitě je. Jde o prvoka Blastocystis hominis. Lidé s tímto parazitem ve střevním traktu totiž mají menší pravděpodobnost, že budou trpět záněty střev. Výzkum sice stále běží, ale už teď je jasné, že na nás má pozitivní vliv.  

Otázka: Tuším, že k vašim tasemnicím přibude brzy nový spolubydlící.

Odpověď: Ano, mám Blastocystis na seznamu. Nedovedu si představit, že by z toho pro mne plynulo nějaké riziko.

 

 

Přejeme Dr. Lukešovi hodně štěstí.

 

Ing. Hana Bláhová

Brno 28. 5. 2019 

 

 

Share on Facebook
Share on Twitter
Please reload

Nejnovější články
Please reload

Ing. Hana Bláhová | Chodská 19 H, 61200 BRNO, Česká republika | GSM: +420 603 209 866 | e-mail: blahova.ha@seznam.cz | www.hblahova.com

IČ: 146 35 216 | Fyzická osoba zapsaná v Živnostenském rejstříku od 12.7.2004 | Evidenční číslo: 370200-2154488-00 | Jednací číslo:33921/04

Evidující úřad: Magistrát města Brna, Dominikánské nám. 1, 60167 Brno

Všechna práva vyhrazena © 2018 -2019  |  Detoxikace metodou Hany Bláhové  |  Created Milan Wimmer  |  Připomínky k funkčnosti webu - mail ADMIN