Koho chleba jíš, toho píseň zpívej

Vážení přátelé, předkládám vám k posouzení úryvek ze studie skupiny parazitologů z Parazitologického ústavu České Budějovice, vedené Dr. Michalem Gibodou, z roku 1987. Porovnáte, jak se mění názory některých vědců v čase:

Parazitologický ústav ČSAV

České Budějovice

BIOLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA IZOLOVANÝCH

STŘEVNÍCH PARAZITÁRNÍCH PRVOKŮ

Etapová zpráva 1987

Giboda M., Ditrich o., Vokurková N., Gutvirth J.

VII - Import pentatrichomonas hominis, biologické vlastnosti a změny v epidemiologii,

pilotní průzkum

Střevní flagelata Pentatrichomonas hominis, dále jen P. hominis, Enteromonas hominis a Chilommastix mesnilii jsou všeobecně považována za nepatogenní, a nevěnuje se jim pozornost ani v diagnostice, ani ve výzkumu. /chyba/. K tomu přispívá i složitější diagnostika, protože i když Brugerolis /1976/ tvrdí, že všechny tyto druhy tvoří cysty, /cit. ex Mehlhorn a Peters 1983/, jsou kromě Chilommastix mesnilii cysty ostatních dvou těžko detekovatelné, nebo ve stolici nejsou/ osobní zkušenost Michala Gibody z dlouhodobého pozorování doma i v tropech/. Proto metodou volby jejich diagnostiky je kultivační vyšetření stolice, které se v diagnostice střevních prvoků používá na málo pracovištích. Prevalence střevních flagelát v ČSSR je známa jen z některých regionů a dětských domovů…..

Našim cílem bylo stanovit míru rizika importu střevních flagelát cizinci k nám, rozpracovat metodologii diagnostiky a upřesnit podmínky jejich přenosu. Studie byla provedena na zahraničních studentech a ve skupině praktikantů z Vietnamské socialistické republiky.

Materiál a metoda

Stolice ke kultivačnímu vyšetření byly odebírány pracovníky PaÚ ČSAV v místě pobytu cizinců. Očkování do kultivačního media bylo provedeno bezprostředně po defekaci a kultura uložena v transportním termostatu se stálým vyhříváním i v průběhu cesty. Kontrola kultur byla provedena v intervalu 24 a 48 hodin, kdy se stanovil konečný nález. Ke kultivaci jsme použili Dobell-Laidlawovo medium. Z metodického hlediska diagnostiky střevních flagelát jsme sledovali přežívání P. hominis v primokulturách a subkulturách, po dobu 4 měsíců. Riziko přenosu střevních flagelát stoupá s délkou kontaktů infikovaného cizince s naší populací. Limitujícím faktorem je doba vylučování parazita.

Výsledky

Bylo vyšetřeno 88 zahraničních studentů do měsíce po příchodu.

P. hominis nalezeno u 5,6 % osob

E.hominis nalezeno u 1,1% osob

Blastocystis hominis u 61,6% osob

Ve třech dalších školách bylo nalezeno Blastocystis homnis u 71% osob.

Diskuze

Import střevních flagelát cizinci do ČSSR byl potvrzen jak u studentů, tak u pracovníků z VSR. Dále byli vyšetřováni imigranti z Afriky, Středního Východu, Dálného Východu, JV Asie. Prevalence střevních bičíkovců se pohybovala mezi 0,2- 3,3 %.

Vliv složení potravy na střevní bičíkovce

U Chilommastix mesnilii a u E. hominis bylo pozorováno pomnožení obou parazitů po jídle bohatém na sacharidy. Glukóza, fruktóza a rýžový škrob podporují jejich růst.

Blastocystis hominis je u cizinců diagnostikován velice často. Jedná se o mikroorganismus nejistého systematického zařazení. Dlouho byl řazen mezi houby a považován za nepatogena. Výzkumy v poslední době ukázaly, že jde o prvoka, protože například roste jen při 37 stupních Celsia a jenom na půdách pro kultivaci střevních prvoků. Nemá striktní druhovou specifičnost a připisují se mu patogenní funkce. Markeli a Udhow /1986/ našli u osob s abdominální poruchou jako jediného možného patogena B. hominis. Léčba Metronidazolem byla neúspěšná. Sheehan a spol. /1986/ našel u 23 osob jako jediného patogena Blastocystis hominis. 19 osob mělo příznaky jako bolesti břicha, nechutenství a průjem. Autoři jednoznačně přiznávají patogenitu B. hominis.

Konec citátu.

Za 30 let v časopise Horizont, vydávaný pro ostravský region se dočtete:

Doc. RNDr. Oleg Ditrich, CSc, z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity České Budějovice a Parazitologického ústavu České Budějovice píše:

,,Člověk může onemocnět jak z přemnožení parazitů, tak z jejich nedostatku. Opakovaně bylo prokázáno /kde, jak, na kom?/ že pokud imunitní systém nemůže útočit na parazity, a některé jeho složky se nespotřebují, může pak reagovat na nesprávný podnět a působit lidem alergie, astma, Crohnovu nemoc a podobně.“

Je to tentýž Oleg Ditrich, který je spolu s Dr. Michalem Gibodou podepsán pod studii z roku 1987, která potvrzuje, že některé druhy střevních bičíkovců a Blastocystis hominis jsou patogenní. A konkrétně B. hominis že způsobuje průjmy, nechutenství a bolesti břicha. Co jiného je Crohnova choroba a ulcerózní colitida než nevysvětlitelné průjmy? Proč se výzkum neubírá tímto směrem, když už to vlastně jednou vyzkoumáno bylo, a zápisy z těchto studií by měly ležet v archívu Parazitologického ústavu Č.B.? Přesně tyto patogeny, včetně B. hominis a Chilommastix mesnilii testujeme u takzvaných ,,autoimunitních“ chorob střevního charakteru. Kromě morbus Crohn a UC ještě i u celiakie a diabetu obou typů. B. hominis také figuruje jako hlavní pachatel u astmatů, a mohla bych pokračovat. Metronidazol opravdu na Blasocystis nezabírá, ten postřeh je správný. Patří do druhé skupiny prvoků, do takzvaných chlorrezistentních prvoků, a je nutné jej likvidovat jinou chemií než Giardie, Trichomonady, Pentatrichomonady nebo Chilommastix. Jakmile nasadíte tento levný a registrovaný lék pacientům s autoimunitními střevními či plicními chorobami, a zajistíte, aby se opakovaně nekontaminovali nekvalitní pitnou vodou, je veta po záhadné autoimunitě.

Co způsobilo obrat v názoru tohoto vědce? Nemohl to náhodou být grant ve výši třičtvrtě milionu dolarů pro Parazitologický ústav České Budějovice? Ty peníze však nemají vědci zadarmo. Zadání grantu zní: dokázat, že paraziti mají na naši imunitu pozitivní vliv, a že se dokonce pomocí parazitů budeme léčit. Tyhle peníze už stojí za názorový obrat o 180 stupňů.

Jeho kolega a šéf Dr. Július Lukeš taktéž z Parazitologického ústavu České Budějovice jde ještě dál.

V rozhovoru pro časopis Téma se dočtete:

Otázka: Jsou naopak paraziti, kteří jsou jen hodní, případně páchají více dobrého než zlého?

Odpověď: Minimálně jeden takový tu určitě je. Jde o prvoka Blastocystis hominis. Lidé s tímto parazitem ve střevním traktu totiž mají menší pravděpodobnost, že budou trpět záněty střev. Výzkum sice stále běží, ale už teď je jasné, že na nás má pozitivní vliv.

Otázka: Tuším, že k vašim tasemnicím přibude brzy nový spolubydlící.

Odpověď: Ano, mám Blastocystis na seznamu. Nedovedu si představit, že by z toho pro mne plynulo nějaké riziko.

Přejeme Dr. Lukešovi hodně štěstí.

Ing. Hana Bláhová

Brno 28. 5. 2019