Lidé ročně snědí desetitisíce částic mikroplastů, nejvíc z balené vody
Každý člověk sní ročně nejméně 50 000 mikročástic plastů a stejné množství také vdechne. Vyplývá to z nové studie, která se vůbec poprvé zabývá odhadem konzumace plastů lidmi. Odborníci v souvislosti s výsledky šetření varují před nadměrným pitím balené vody, která drasticky zvyšuje riziko požití kousků plastu. Mikroplasty jsou však také v mnoha potravinách.
Skupina vědců nejnovější studii publikovala v časopise Environmental Science and Technology. Při svém výzkumu vycházela z šestadvaceti předchozích studií, které se zabývaly množstvím mikroplastů v rybách, mořských plodech, cukru, pivu, balené i kohoutkové vodě nebo ve vzduchu.
Odborníci posléze použili americké vládní dietní doporučení, aby vypočítali, kolik plastových mikročástic lidé během jednoho roku snědí.
Dospěli k závěru, že zatímco dospělí zkonzumují přibližně 50 000 kousků mikroplastů, děti jich snědí odhadem 40 000, což není markantní rozdíl.
Vědci však upozorňují, že v rámci šetření testovali pouze malé množství nápojů a potravin a hodnotili přibližně patnáct procent kalorického příjmu. „Ještě neznáme hodnoty u obrovského množství nápojů a potravin. Zatím existují velké mezery v údajích, které bude třeba doplnit,“ popisuje pro list The GuardianKieran Cox z kanadské univerzity ve Victorii, který byl vedoucím výzkumu.
Další potraviny jako je chléb, průmyslově zpracovaná jídla, maso, mléčné výrobky nebo zelenina mohou podle Kierana rovněž obsahovat velké množství mikroplastů. „Je velmi pravděpodobné, že v nich bude mnoho plastových mikročástic. Jejich počty by mohly jít do stovek tisíc,“ popisuje.
Nejlepšími daty disponují vědci v případě vody. Ta balená podle nich obsahuje průměrně 22krát více mikroplastů než voda z kohoutku. Člověk pijící výhradně balenou vodu by jen z tohoto zdroje ročně zkonzumoval 130 000 částic mikroplastů. Z kohoutkové vody by to bylo v porovnání s tím 4000 kusů plastu.
Přestože vědci zatím nevědí, co se stane v případě vdechnutí mikroplastů, nová studie předpokládá, že lidé většinu inhalovaných částic spolknou. Nedostanou se tedy z těla kašláním ani kýcháním.
Ačkoli zdravotní dopady konzumace mikroplastů zatím nejsou známy, podle odborníků by se z nich mohly v těle uvolňovat toxické látky.
Přestože vědci zatím nevědí, co se stane v případě vdechnutí mikroplastů, nová studie předpokládá, že lidé většinu inhalovaných částic spolknou. Nedostanou se tedy z těla kašláním ani kýcháním.
Ačkoli zdravotní dopady konzumace mikroplastů zatím nejsou známy, podle odborníků by se z nich mohly v těle uvolňovat toxické látky.
Některé kusy jsou dostatečně malé, aby pronikly lidskou tkání a vyvolaly imunitní reakci. „Existuje vysoké riziko, vzhledem k obrovskému počtu mikročástic. Potenciálně je to nebezpečné,“ popisuje Kieran.
Vědci už dříve objevili mikroplasty ve vzduchu, půdě, řekách nebo oceánech po celém světě. Loni v říjnu je také vůbec poprvé nalezli ve vzorcích lidské stolice, což potvrdilo, že lidé plastové částice konzumují.
Zdroj