Vědci potvrdili, že chemoterapie ve skutečnosti rakovinu dále šíří
Dr. Lee Cowden říká, že většina lidí neumírá na rakovinu; umírá na vedlejší účinky léčby.
Zatímco „válka proti rakovině“ postupuje vpřed léčebnými postupy zaměřenými na přesnější cílení nádorů, nadále se v široké míře používá starý spolehlivý model „vyřezej, otrav a spal“.
Jinými slovy, prostřednictvím chirurgického zákroku, chemoterapie a ozařování, které jsou považovány za standardní péči ve většině případů rakoviny.
Největší problém chemoterapie
Jedním z hlavních problémů chemoterapie je její nerozlišující toxicita, která způsobuje systémovou otravu ve snaze zničit rakovinné buňky.
Už dlouho se ukazuje, že tento model má katastrofální chyby a může způsobit více škody než užitku.
Například v případě chemoterapeutického léku Tamoxifen na rakovinu prsu musí pacientky vyměnit jedno riziko za jiné, protože zatímco redukuje rakovinu prsu, více než dvojnásobně zvyšuje riziko rakoviny dělohy.
Závažné, občas smrtící vedlejší účinky (nebo výstižněji řečeno následky) chemoterapie jsou běžné, a také vážné nepředvídané účinky, které mohou prognózu vaší rakoviny zhoršit, namísto toho, aby ji zlepšily.
V článku v časopise Science Translational Medicine výzkumníci z Albert Einstein College of Medicine napsali, že podávání chemoterapie před chirurgickým zákrokem při rakovině prsu může podporovat metastatické onemocnění, nebo růst a šíření rakoviny do jiných částí těla.
To zase značně zvyšuje riziko úmrtí žen na toto onemocnění.
Díky chemoterapii se rakovina prsu může stát agresivnější a snadněji se šířit
Předoperační chemoterapie, známá jako neoadjuvantní chemoterapie, se ženám často nabízí, protože může pomoci zmenšit nádory, což zvyšuje pravděpodobnost, že namísto úplné mastektomie absolvují lumpektomii.
Po provedení testů na tkáních myší a lidí však výzkumníci zjistili, že tento postup může zvýšit pravděpodobnost metastázy pomocí množení takzvaných „nádorových mikroprostředí metastázy“.
Jak vysvětlil žurnál Stat News:
„Tato nástupiště, zvaná ‚nádorová mikroprostředí metastázy‘, jsou místa v cévách, kde se shromažďují zvláštní imunitní buňky.
Když se imunitní buňky spojí s rakovinnou buňkou, zavedou ji do cévy, jako když taxislužba Lyft vyzvedne zákazníka. Jelikož krevní cévy jsou dálnicemi ke vzdáleným orgánům, výsledkem je metastáza nebo šíření rakoviny na vzdálená místa.“
Když byla myším s rakovinou prsu podávána chemoterapie, měnila nádorové mikroprostředí způsoby, které ho dělaly náchylnějším k šíření rakoviny.
K těmto způsobům, jak uvedl Stat, patřilo:
zvýšení počtu imunitních buněk transportujících rakovinné buňky do krevních cév
umožnění lepší prostupnosti cév pro rakovinné buňky
umožnění vyšší mobility nádorových buněk
Ve srovnání s myšmi, které léčbu nedostaly, chemoterapie u myší zdvojnásobila počet rakovinných buněk v krevním řečišti a plicích.
Kromě toho u 20 lidských pacientů, kteří dostávali běžné chemoterapeutické léky, se stala nádorová mikroprostředí příznivější pro šíření rakoviny.
Jak uvedl žurnál The Telegraph:
„Usuzuje se, že toxická léčba zapíná v těle jakýsi opravný mechanismus, který zesiluje nádory. Zvyšuje také počet ‚dveří‘ v cévách umožňujících rakovině šířit se napříč tělem.“
Kromě toho výzkumníci v roce 2012 v úvodníku časopisu Journal of Clinical Oncology napsali:
„Bohužel se zdá, že neadjuvantní chemoterapie zhoršuje celkové přežití, jak bylo mimo jiné demonstrováno v pokusu B18 pracovní skupiny National Surgical Adjuvant Breast and Bowel Project (NSABP).“
To znamená, že ženy možná vyměňují potenciálně zvýšené riziko rakovinové metastázy za léčbu, která jejich šance na přežití vůbec nezlepšuje.
Už roky je známo, že chemoterapie může vyvolat růst nádoru
I když zpráva, že chemoterapie může přispívat k šíření rakoviny, může znít překvapivě, nejde o nový objev.
V roce 2012 výzkumníci zjistili, že chemoterapie na rakovinu prostaty vyvolala poškození DNA ve zdravých buňkách a způsobila, že vylučovaly vyšší množství bílkoviny zvané WNT16B, která podporuje růst nádoru a může povzbudit rakovinné buňky k vytvoření rezistence vůči léčbě.
„Při vylučování bílkoviny WNT1B bude tato vzájemně reagovat se sousedními nádorovými buňkami a způsobovat, že budou růst, útočit a, co je nejdůležitější, vzdorovat následné léčbě,“ řekl pro AFP News spoluautor studie Dr. Peter Nelson z Výzkumného centra pro rakovinu Freda Hutchinsona.
V časopise Nature Medicine výzkumníci dále uvedli:
„Vylučování bílkoviny WNT16B v mikroprostředí nádoru prostaty oslabovalo in vivo účinky cytostatik, podporuje přežití nádorové buňky a progres onemocnění“ a „…odezvy na poškození v benigních buňkách… mohou přímo přispívat ke zvýšené kinetice růstu nádoru.“
Zatímco výzkum dále odhaluje, že účinky chemoterapie jsou pro zdravé buňky rozsáhlé a zničující, rovněž se ukázalo – přinejmenším už v roce 2004 – že „chemoterapie k přežití přispívá jen málo“.
Studie Klinické onkologie zjistila, že co se týká pětileté míry přežití v případech rakoviny dospělých, chemoterapie má úspěšnost pětiletého přežití jen v 2,3 % případů v Austrálii a v 2,1 % případů v USA.
Jiný výzkum zjistil, že z 2 000 pacientů, kteří dostávali chemoterapii, zemřelo 161 pacientů v průběhu 30 dnů léčby.
Téměř 8 % jich bylo klasifikováno jako souvisejících s chemoterapií (a dalších téměř 16 % nebylo klasifikováno kvůli nedostačujícím informacím).
Jak bylo zmíněno, chemoterapie může navíc zvyšovat riziko následné rakoviny, jakou je akutní myeloidní leukémie související s předchozí terapií (t-AML), „vzácná, ale vysoce smrtelná komplikace cytotoxické chemoterapie“.
Výzkumníci uvedli, že k případům t-AML dochází téměř pětkrát častěji u dospělých, kteří jsou léčeni chemoterapií než u běžné populace.
Je nepravděpodobné, že by onkologové vysvětlovali mnohé možnosti léčby
Mnozí lidé, když jim diagnostikují rakovinu, se domnívají, že jejich jedinými možnostmi léčby jsou chemoterapie, operace nebo ozařování.
Pouze vy a váš tým poskytovatele zdravotní péče můžete učinit rozhodnutí o nejlepším postupu léčby, ale měli byste vědět, že je nepravděpodobné, že konvenční poskytovatelé budou uvažovat nekonvenčně.