Deset let měl v mozku larvu tasemnice
Když muž z texaského Austinu snědl před lety nedovařené vepřové, netušil, že příští roky si prožije mnoho nepříjemných chvil. Od té doby totiž začal trpět bolestmi hlavy, které se postupně zhoršovaly. Teprve minulý rok, když muž omdlel při fotbalovém zápase, lékaři odhalili, že má v mozku larvu tasemnice dlouhočlenné.
Muž jménem Gerardo zprvu trpěl bolestmi hlavy jednou za čas. Záchvaty bolesti však přicházely stále častěji a byly větší a větší. Jak uvedla televize CBS, která o události informovala, potíže vyvrcholily loni, kdy muž omdlel při fotbalovém zápase.
„Bylo to velmi intenzivní, velmi silné... Bolestí jsem se potil, byla tak silná, že jsem z toho i zvracel,“ popsal Gerardo v rozhovoru. Během vyšetření lékaři vyloučili zhoubný nádor, přesto však měl muž v mozku něco, co tam nepatřilo.
Na snímcích lékaři uviděli zhruba čtyřcentimetrovou larvu tasemnice dlouhočlenné. „Nepozorovaně ve vás může zůstat léta. Může vám růst uvnitř těla a nezpůsobuje žádné problémy, dokud nedoroste určité velikosti,“ uvedl lékař Jordan Amadio, který muže ošetřoval.
Gerardo měl štěstí, lékařům se podařilo larvu vyjmout a nyní už problémy netrpí. Pokud se totiž larvy tasemnice dostanou do těla, působí mnohem víc problémů než dospělá tasemnice, která člověka využívá jako definitivního hostitele
.
Larvy představují větší nebezpečí
Dospělá tasemnice dlouhočlenná (Taenia solium) žije v lidském tenkém střevě, kde vyvolává onemocnění zvané taenióza. Někdy probíhá bez příznaků, může se ale projevit průjmem či bolestí břicha, nevolnostmi, zvracením či poruchami trávení.
Mnohem větším nebezpečím jsou ale právě larvy. Ty se většinou vyvíjejí z vajíček ve svém mezihostiteli, kterým je prase domácí či prase divoké. Stává se ovšem, že mezihostitelem se stane i člověk.
Tasemnice v larválním stadiu (označovaná jako cysticerkus, obecně česky pak boubel) se stejně jako u prasat může usídlit ve svalovině, v očích, podkoží či právě v mozku. Přítomnost cysticerků v mozku se nazývá neurocysterkóza a ročně na ni ve světě zemře kolem 50 tisíc lidí.
„Je obtížně odhalitelná, protože se maskuje za řadu různých jiných potíží,“ uvedl Amadio.
V Evropě je však tasemnice dlouhočlenná prakticky vyhubena, nebezpečí nákazy hrozí zejména v rozvojových zemích.
Komentář:
Tasemnice dlouhočlenná je nejčastější parazit, který zachytíme při testování. Je frekventovanější, než tasemnice zvířecí. Velmi často napadá nervovou soustavu. Klienti, u kterých ji naměříme, často trpí závratí až epilepsií, depresemi, panickými úzkostmi, bolestmi hlavy, migrénami,nacházíme ji i u klientů s roztroušenou sklerózou.
Vzhledem k tomu, že vepřové maso je v Evropě velmi oblíbené, včetně uzeného, šunky, krvavých stejků a tataráků, odpovídá tomu i četnost záchytů. Závěrečná věta článku je úsměvná a vlastně i zákeřná. Falešně ukolébává jak pacienty, tak lékaře. Léčba správnými antihelmintiky, v tomto případ praziquantelem, je záležitostí několika týdnů. ,,Léčba" /spíše údržba/ bez nich pak musí být celoživotní, léky pouze zmírňují symptomy, neřeší příčinu. /Antidepresiva, antiepileptika, kortikoidy, Imunoglobuliny, imunosupresiva, biologická léčba/. A to nemluvím o astronomických a zbytečných nákladech.
Ing. Hana Bláhová