ALS ze Soběslavi - příběh pana F.S.

24. 1. 2024

V létě 2021 jsem se objednal na krční oddělení soukromé praxe v Táboře, protože jsem již nějakou dobu měl podivný tlak v krku a začal jsem mít strach, že bych mohl mít nádor. Necítil jsem žádnou bolest, ale špatně se mi polykaly třeba větší pilulky. Bylo mi řečeno, že jsem v pořádku, jen mám trochu zanícený jícen a pravděpodobně se jedná o esofageální reflux. Namítal jsem, že nemám pálení žáhy a necítím ani hořkost v krku, ale spíš se mi hůř polyká. Dostal jsem nějaké prášky, které mi nijak neulevily a při dalších kontrolách zase jiné.

Po dvou letech, kdy jsem již měl velké potíže polknout cokoli, jsem se rozhodl, že se obrátím na ambulanci nemocnice v Českých Budějovicích. Tam jsem opět dostal prášky na reflux. Při další kontrole po dvou měsících jsem pak potkal jiného lékaře, který konečně zareagoval na to, že mám potíže s polykáním a rychle ztrácím váhu a poslal mne na vyšetření „Polykací akt“(4. 9. 23), kde se zjistilo, že se mi potrava dostává do dýchací trubice. Tím se vysvětlilo, proč při jídle neustále kašlu, a často i při mluvení. Při vyšetření na CT bylo zjištěno, že mám na krční páteři velké osteofity, jakési zvápenatělé nádory, které tlačí na horní část jícnu a zabraňují mi v polykání. To bylo potvrzeno i při dalším vyšetření na CT s kontrastní látkou, a zároveň bylo vyloučeno, že se jedná o

zhoubný nádor. Polykání se stále zhoršovalo a už jsem vážil při výšce 180 cm pouhých 64 kg.

Při dalším vyšetření na FEES 13. 9. 2023 mi bylo sděleno, že jediné řešení mého problému je buď operace, která je ovšem velmi riskantní vzhledem k místu, kde se nádory nacházejí, nebo vývod ze žaludku PEG a přijímání potravy ve formě kaší tím vývodem. Vzhledem k tomu, že nemoc bude rychle postupovat a riziko, že se mi potrava dostane do plic a zapříčiní chronický zápal plic s fatálními následky je nutné, aby mi vývod byl aplikován co nejdřív. Zákrok byl naplánován na polovinu října 23.

To byla pro mne hrozná představa, protože takový zákrok by mi znemožnil vykonávat mou práci /sochař/ a vlastně by mi jen o něco prodloužil život. Šťastnou náhodou jsem se ještě odpoledne 13. 9. setkal s přítelem, kterému jsem se hned svěřil, co se mnou lékaři zamýšlejí. Dohodli jsme se, že popíšu můj problém jeho ženě, která se dlouhodobě zajímá o detoxikaci, a ona se pokusí kontaktovat Ing. Hanu Bláhovou.

Paní Bláhová zareagovala okamžitě a doporučila, abych si ihned vzal 7 praziquantelů se šťávou ze dvou grepů a objednala mně na 22.9., kdy mně proměřila, a doporučila mi celou terapii. Prášky jsem si musel rozdrtit, abych je mohl pozřít. Efekt jsem nepocítil hned, ale asi po deseti dnech od prvního podání praziquantelu jsem si uvědomil, že polykám trošku lépe.

Terapii jsem ukončil v polovině prosince. Polykání se hodně přiblížilo normálu, váha se začala zvyšovat, jsem téměř na původní váze. Hodně se mi zlepšilo i spaní. Při kontrole 8. 1. 24 naměřila paní Hana ještě zbytky parazitů v různých orgánech, dokonce ještě i v tom jícnu, a dala mi rozpis na likvidaci zbytku zátěží. Ještě chvíli jsem musel pokračovat v terapii. Můj hlavní problém se však prakticky vyřešil a už si při jídle ani neuvědomuji, že jsem někdy nemohl polykat.

Nevím, jak paní Haně poděkovat.

František S.

Komentář Hany Bláhové:

Pan František měl velké štěstí. V Soběslavi žije moje kamarádka paní Marta Č., která před několika lety prošla našimi kurzy. Takže když slyšela manžela vyprávět, že má jejich známý pan František potíže s polykáním, hned ji napadlo, že by se mohlo jednat o počínající amyotropní laterální sklerózu. Ta právě začíná slabostí buď obou rukou a nohou, /tady se celkově hubnulo/, nebo asymetrickou slabostí jen jedné končetiny, většinou ruky. Pacient často bezpečně neuzvedne ani hrnek s kávou. Dále nemůže polykat, ovládat jazyk, zřetelně neartikuluje a není mu rozumět, sliny mohou vytékat nekontrolovaně koutkem úst. Pacient může mít všechny, nebo jen některé symptomy.

Paní Marta mi hned volala a domluvily jsme se, že mu dá ihned vysokou dávku praziquantelu ze svých zásob. Já jsem zase našla co nejčasnější termín, protože toto onemocnění postupuje rychle a úspěšná léčba je někdy otázkou dní. Musíme využít ten čas, kdy pacient ještě trochu polykat může. Klient měl cysty tasemnice Echinococcus multilocularis, lidově měchožila zhoubného, v jícnu a na dvanáctém hlavovém nervu, /n. hypoglossus/, tedy na podjazykovém nervu, který ovládá svaly jazyka. Ten zajišťuje polykání a

ovládání jazyka. Kromě toho měl patogeny téměř ze všech skupin parazitů, co známe.

Měl prvoky ze studniční vody, hlísty a tasemnice od zvířat nebo z jídla, vlasovce po poštípání komárem, plasmodia, chlamydie, toxoplazmózu. V rozpise dostal další vysokou dávku praziquantelu, protože ve ,,vyšších patrech“ ještě nějaké tasemnice zbyly. Pan F. měl psy i kočky, byl v kontaktu i s koňmi. Studniční vodu po mém vysvětlení přestal používat.

8. 1. 2024 klient hlásil, že přibral 9 kg. Polykání se zlepšilo, ale ještě jsem přesto našla tři cystičky třech různých tasemnic na jícnu, dále na srdci a slezině. Zbytek toxocar, prvoků, vlasovců, babesie. Dostal další, kratší rozpis a dnes je téměř bez problémů.

Mám zkušenost, že pacienti, kteří jsou krmeni sondou do žaludku, v nemocnici stejně do pár týdnů až měsíců umírají. Pan František utekl hrobníkovi z lopaty.