Češi pijí znečištěnou vodu. Na vině jsou léky, pesticidy a další.
Voda v Česku je plná chemikálií. Znečišťují ji zemědělské přípravky, léky nebo látky z obalů potravin. Rekordně se překračují hygienické limity u pesticidů a umělých hnojiv. Stát podle Nejvyššího kontrolního úřadu neřeší příčiny znečištění, ale pouze platí miliardy za filtraci.
„Problém znečištění je závažný. Od omezení použitelnosti vody jako pitné i užitkové přes ovlivnění ‚krásy‘ krajiny a jejího rekreačního potenciálu až po přímé dopady na vodní ekosystémy,“ vyjmenoval rizika Josef Fuksa z Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM.
Znečištění má vliv i na to, kolik za vodu platíme. „V současnosti se věnuje velká pozornost odstraňování těchto látek z vod, použitelné technologie jsou natolik drahé, že se to dle mého názoru musí projevit na ceně vody. Jinými slovy, současnou míru blahobytu si budeme muset zaplatit částečně i v ceně vody,“ komentuje Vít Kodeš, vedoucí odboru jakosti vody Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Otazníky se vznáší nad zdravotními následky. „Vzhledem k tomu, jak široké spektrum cizorodých látek se dnes ve vodách vyskytuje, není nikdo schopen odpovědně říci, jaký vliv mohou takovéto směsi látek mít na zdraví člověka,“ dodává Kodeš.
Voda plná pesticidů
Ze všech látek nejvýznamněji znečišťují vodu pesticidy a dusíkatá hnojiva. Zemědělské přípravky do vod stékají z polí a vydrží v ní i celé dekády. Český hydrometeorologický ústav popisuje, že pesticidy ve velké míře zamořují jak povrchové, tak podzemní vody. „U podzemních vod se pesticidy objevily ve více než polovině míst sledovaných ČHMÚ. V případě povrchových vod pak téměř na všech místech,“ uvedli kontroloři, kteří často v povrchových vodách nacházejí dokonce zakázané či dávno nepoužívané látky.
Stát dal v letech 2013 až 2020 z evropských peněz a ze státního rozpočtu 2,7 miliardy korun na monitoring kvality vody a modernizaci technologií v úpravnách vody, přesto se kvalita povrchových ani podzemních vod nezlepšila.
Podle poslední zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) přibývá povolovaných výjimek z hygienického limitu pro pitnou vodu. V roce 2019 bylo uděleno 105 výjimek a kontaminovanou vodu pesticidy nad limit pilo až 220 tisíc obyvatel, oproti tomu o čtyři roky dříve se vydalo pouze 13 výjimek.
Na vině je podle odborníků především nešetrné zemědělství. „Za posledních 30 let se nezměnila zemědělská praxe takovým způsobem, který by zabránil znečištění polí, krajiny i vody těmito látkami. Volba pěstovaných plodin, nepéče o krajinu a zemědělská praxe vyžadující velkou chemizaci je dlouhodobě neudržitelná,“ vysvětluje Jitka Straková, odbornice na toxické látky z organizace Arnika. „Pesticidy významně ovlivňují jakost vody i ve vodárenských nádržích a také jakost podzemních vod pod polnostmi, na kterých se používají. Vede to mimo jiné k ohrožení zdrojů pitné vody,“ doplňuje Fuksa.
Dusíkaté látky a klimatická změna
„Dusičnany v tocích pocházejí z přibližně 75 procent ‚z krajiny‘, tedy z nevyužitého dusíku z hnojení. V řekách nám dnes nijak nevadí, ale jejich přísun do oceánů podporuje faktory klimatické změny,“ vysvětluje Josef Fuksa z vodohospodářského ústavu. Látky z hnojiv, které se dostávají do oceánů, mají negativní dopad na tamní ekosystémy a vedou k vymírání živočichů i rostlin v důsledku znečištění. Mořské rostliny přitom hrají stěžejní roli při zachytávání uhlíku z atmosféry a samy jsou globálním oteplováním ohroženy, jak popisují studie z posledních let.
Problematický chemický průmysl
Nejde ale jen o pesticidy. Snižovat kvalitu vody mohou i látky z chemiček. „Jsme svědky vypouštění nových látek, které vyvíjí chemický průmysl. Celá řada z nich má takové vlastnosti, že se v podstatě nerozkládají a donekonečna tak kolují v našich vodách,“ uvádí Straková. Jde o chemické látky známé pod zkratkou PFAS, které se nachází například v hasicích pěnách anebo se jimi impregnují obaly na potraviny pro rychlá občerstvení, případně oděvy. „Zmíněné látky se hromadí v našich tělech a přispívají k řadě zdravotních problémů, například ovlivňují činnost hormonů štítné žlázy,“ dodává Straková. Podle Fuksy se také ve vodě objevují významné koncentrace léčiv nebo třeba kosmetických přípravků. „Ty pocházejí od každého z nás – my je použijeme či spotřebujeme a pak vylučujeme do kanalizace. Čistírny odpadních vod umí zlikvidovat jen některá léčiva,“ popsal. Koncentrace léčiv pak ovlivňují i chování vodních organismů a jakost vody.
Zanedbané příčiny znečištění
Odborníci konstatují, že řešení spočívá především v systémových změnách. Kroky státu jsou ale podle NKÚ nedostatečné. „Odpovědná ministerstva neprovedla během sedmi let účinná opatření, která by vedla ke zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod,“ konstatuje úřad v poslední zprávě. Úřad kontroloval využití 2,7 miliard, které byly vynaloženy v rámci národních plánů v posledních letech. Podle jejich zjištění se neřeší příčiny znečištění. Většina peněz se využila na analytické úkoly, které byly pouze předpokladem pro konkrétní opatření na zlepšení stavu vod. Další prostředky šly na modernizaci technologií pro úpravu vod.
Ministerstvo zemědělství se ale brání a tvrdí, že jejich strategie na omezování chemických látek v zemědělství funguje. Resort podle vyjádření v posledních letech zavedl řadu opatření na snížení užívání dusíkatých hnojiv a pesticidů, jejichž počty klesají. NKÚ nicméně tvrdí, že ministerstvo pravidla šetrného hospodaření dostatečně nekontroluje a nevyžaduje, kromě toho o využívání pesticidů nemá přehled a zemědělce dostatečně nemotivuje dotacemi, aby pesticidy a umělá hnojiva nepoužívali. S úřadem se shoduje i Kodeš z ČHMÚ a postup státu označuje za naivní. „Každý ví, že u problému se má eliminovat příčina a nikoliv důsledek. Musím říci, že většinou se řeší důsledky, když už bývá pozdě. Je jednoznačně efektivnější cesta zabránit vstupu látek do vod v místech jejich použití, než si nechat zkontaminovat velký objem vody a následně se pokoušet celý tento velký objem látek zbavit,“ konstatuje závěrem.
Resorty zemědělství a životního prostředí chystají dle svých vyjádření řadu kroků do budoucna, které by ke snížení znečištění vod měly vést:
Podle vyjádření tiskového oddělení ministerstvo zemědělství pesticidy dlouhodobě sleduje. „Spotřeba dusíku klesla v porovnáním s rokem 2016 v roce 2021 o 24,7 procent, což je přínosem ke snížení úniku živin z hnojiv, které přispívá rovněž ke snížení kontaminace vod,“ uvádí mluvčí resortu Vojtěch Bílý. Za posledních šest let klesl počet používaných pesticidů dle vyjádření ministerstva o 14,1 procent.
Od nového roku mají zemědělci, kteří hospodaří na více než dvaceti hektarech, povinnost vést evidenci o spotřebě hnojiv v elektronické podobě a data mají zemědělce vést k optimalizaci a dalšímu snižování spotřeby. „Tímto způsobem získá ministerstvo zemědělství další podrobnější informace o spotřebě hnojiv, zejména v jakém čase, v jaké dávce, a jaký typ hnojiva byl na konkrétním pozemku použit,“ uvedl mluvčí Bílý.
Ministerstvo chystá například novelu rostlinolékařského zákona, která zavede povinné označování přípravků na ochranu rostlin a současně bude zavedena elektronická evidence spotřeby přípravků na ochranu rostlin (POR). Rozšiřovat se mají i podpory pro alternativní postupy jako je využívání přípravků na ochranu rostlin přírodního původu a dalších metod ekologického zemědělství.
Ministerstvo životního prostřední se zase v současné době podílí na převodu evropské směrnice o jakosti vody určené k lidské spotřebě. Jejím cílem je posouzení rizik pro celý zásobovací řetězec. První posouzení má být provedeno v červenci 2027.
„V rámci posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru surové vody určené k lidské spotřebě je kladen důraz na identifikaci nebezpečí a náležité monitorování negativních vlivů na jakost pitné vody. Na základě vystopovaných negativních vlivů se pak stanoví preventivní opatření. Ochrana vodních zdrojů je primárně otázkou správného nastavení preventivních opatření, tedy nastavením souboru zákazů omezujících lidské zásahy, kterými by mohly být nepříznivě ovlivněny vodní zdroje. Například uživatelé vodních zdrojů mohou na základě znalostí omezit či upravit činnosti v ochranných pásmech vod, které mají negativní vliv na zdroj vody,“ uvedla za resort Dominika Pospíšilová.