Hmyz a paraziti
Většinu lidí hmyz přirozeně odpuzuje. Pouhý pohled na některé druhy brouků (např. na šváby) vyvolává u většiny lidí okamžitý pocit odporu, zatímco někteří propadají i naprosté panice a hrůze. Předpokládá se, že tato téměř univerzální vlastnost lidí je instinktivní. Náš přirozený sklon křičet „fuj“, když se v naší blízkosti objeví nějaký hmyz, by mohl být varováním našeho mozku, že nás tyto věci mohou kousnout, bodnout, nakazit nebo dokonce otrávit k smrti. Také vzhledem k tomu, že některé druhy hmyzu se živí špínou, prachem, hnilobou a výkaly, stačí pouhý pohled na ně, aby náš mozek vyslal poplašný signál, který nám říká, že se jim máme vyhnout a odstranit je ze svého obydlí.
Přesto od nás globální elita (především Světové ekonomické fórum) chce, abychom si šváby strkali do úst, žvýkali jejich křupavé vnější kostry a polykali jejich lepkavý vnitřek. Agenda pojídání švábů skutečně proniká do masmédií a dokonce i do vzdělávacího systému. Cílem je normalizovat a dokonce oslavovat konzumaci brouků.
Někdo by mohl namítnout, že brouky přece některé kultury jedí. To je pravda. Červi se jedí hlavně na místech, kde býval nedostatek potravy. Většina lidstva však považuje pojídání brouků za naprostou ohavnost. Proč se tedy mocní intenzivně zaměřují na to, aby celá zeměkoule jedla cvrčky, moučné červy a šváby?
Pokud se oprostíme od zjevné propagandy a podíváme se na vědecké výzkumy prováděné v posledních desetiletích, rychle vyplave na povrch několik znepokojivých skutečností. Hlavní z nich je zjištění, že hmyz je toxický.
Studie z roku 2019 s názvem „A parasitological evaluation of edible insects and their role in the transmission of parasitic diseases to humans and animals“ (Parazitologické hodnocení jedlého hmyzu a jeho role při přenosu parazitárních onemocnění na člověka a zvířata) uvádí následující:
„Od 1. ledna 2018 vstoupilo v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2238 ze dne 25. listopadu 2015, kterým se zavádí pojem „nové potraviny“, včetně hmyzu a jeho částí. Mezi nejčastěji používané druhy hmyzu patří: mouční červi (Tenebrio molitor), cvrčci domácí (Acheta domesticus), švábi (Blattodea) a sarančata stěhovavá (Locusta migrans). V této souvislosti je nevyzpytatelným problémem úloha jedlého hmyzu při přenosu parazitárních onemocnění, která mohou způsobit značné ztráty v jejich chovu a mohou představovat hrozbu pro lidi a zvířata. Cílem této studie bylo identifikovat a vyhodnotit vývojové formy parazitů kolonizujících jedlý hmyz v domácích chovech a obchodech se zvířaty ve střední Evropě a určit potenciální riziko parazitárních infekcí pro lidi a zvířata. Experimentální materiál tvořily vzorky živého hmyzu (imag) z 300 farem pro domácnosti a obchodů se zvířaty v zájmovém chovu, včetně 75 farem moučných červů, 75 farem cvrčka domácího, 75 farem madagaskarských švábů a 75 farem sarančat stěhovavých. Paraziti byli zjištěni ve 244 (81,33 %) z 300 (100 %) vyšetřovaných chovů hmyzu. Ve 206 (68,67 %) případech byli identifikovaní parazité patogenní pouze pro hmyz, ve 106 (35,33 %) případech byli parazité potenciálně parazitičtí pro zvířata a v 91 (30,33 %) případech byli parazité potenciálně patogenní pro člověka. Jedlý hmyz je podceňovaným rezervoárem parazitů pro lidi a zvířata.“
30% chovaného hmyzu hodnoceného v rámci citované studie obsahovalo parazity, kteří jsou škodliví pro člověka.
Celá studie popisuje jednotlivé objevené parazity a uvádí, že jsou škodliví zejména pro střeva a plíce.
Další studie se zaměřily na chitin, což je přirozená strukturální složka, která se nachází v exoskeletech hmyzu. Studie z roku 2007 s názvem Chitin induces accumulation in tissue of innate immune cells associated with allergy (Chitin vyvolává akumulaci buněk vrozené imunity v tkáních spojených s alergií), píše:
„Antigeny spojené s hmyzem, korýši, helminty a houbami tvoří značnou část environmentálních antigenů spojených s alergiemi a astmatem u lidí. Nicméně společné prvky, které spojují tyto široce rozšířené entity, zůstávají neznámé. Hlavním viníkem by mohl být chitin. Chitin je druhým nejrozšířenějším polymerem v přírodě, který zajišťuje osmotickou stabilitu a pevnost v tahu nespočtu buněčných stěn a tuhých exoskeletů. Reese a spol. nyní zjistili, že u myší ošetřených chitinem dochází k alergické reakci, která je charakterizována hromaděním buněk vrozené imunity exprimujících interleukin-4. Povolání spojená s vysokým obsahem chitinu v životním prostředí, jako jsou zpracovatelé měkkýšů, jsou náchylná k vysokému výskytu astmatu, což naznačuje, že tato cesta může hrát roli v lidském alergickém onemocnění.“
Studie zkrátka zjistila, že chitin způsobuje u lidí alergické reakce. Možná je to způsob, jak nám naše tělo říká, že bychom neměli jíst exoskelet hmyzu.
Další studie o chitinu dochází k závěru:
„Chitin, polysacharidová složka mnoha alergenů a parazitů, iniciuje vrozený zánět plic 2. typu prostřednictvím neúplně definovaných cest.“
Studie zaměřená na chitosan, chemickou sloučeninu vyrobenou z chitinu, zjistila, že jeho konzumace vede k vyčerpání vitamínů v lidském těle, což vede ke katastrofálním následkům.
„Se zjištěným poklesem hladiny vitaminů nebyly spojeny žádné histologické změny, nicméně pokles byl dostatečně významný, aby naznačoval nedostatečnou výživu. Dlouhodobé účinky nedostatku vitaminu A a E jsou dobře známé a není známo, jaké účinky související s nedostatkem by byly pozorovány, kdyby se tyto snížené hladiny udržely po delší dobu. Při snížení cirkulujících hladin vitaminu E, konkrétně α-tokoferolu, může dojít k poškození tkání. Deplece vitaminu E u lidí následně souvisí s anémií, narušením normálního růstu, snížením reakcí na infekce a problémy s otěhotněním. Vitamin A je nezbytný pro řadu biologických procesů a dějů, včetně růstu, vývoje zraku, imunitních funkcí a metabolismu. Těžký nedostatek vitaminu A (VAD) vede k narušení normální funkce tkání a je spojen s dětskou slepotou, anémií a zhoršenou reakcí na infekci; VAD během těžké infekce může vést až k úmrtí. Ačkoli dlouhodobé účinky nedostatku vitaminu u hlodavců nejsou tak dobře známy, dostupná literatura o nedostatku u lidí naznačuje, že pokles vitaminu A a E pozorovaný v této studii může být v průběhu času škodlivý.“
Zde je titulek z LiveScience, který prohlašuje, že Chleba z mouky vyrobené z pomletých cvrčků může být napěchovaný bakteriálními spórami:
Nespočet studií dokumentuje nepříznivé účinky hmyzu na lidský organismus. Chovaný hmyz může obsahovat pro člověka škodlivé parazity, oslabovat imunitní systém, vyvolávat alergie a dokonce vyčerpávat z těla vitaminy. Jak lépe vytvořit generaci, která bude ještě více závislá na farmacii?
Zde jsou uvedeny latinské názvy:
‼ Žlutý moučný červ = Tenebrio molitor.
‼ Brouci = Blattodea.
‼ Kobylka domácí = Acheta domesticus.
‼ Saranče stěhovavá = Locusta migratoria.
‼ Bizoní červi = Alphitobius diaperinus.
Chitin je tuhý vnější obal hmyzu, který poškozuje vnitřní orgány člověka a způsobuje onemocnění (ATOPICKÝ DERMATITIS, RAKOVINA, LUPUS). Hmyz je rezervoárem parazitické a patogenní flóry, která infikuje lidské orgány. Zbavit se těchto parazitů z těla bude obtížné.