• Převzatý článek

Nevěř doktorům

Robert S.Mendelsohn, M.D.

Úryvek z knížky:

NEVĚŘ DOKTORŮM


Nevěřím v moderní medicínu. Jsem medicínský kacíř. Mým cílem v této knize je přesvědčit vás, abyste se rovněž stali kacíři.

Nebyl jsem kacířem lékařství vždycky, kdysi jsem moderní medicíně věřil.

Na lékařské fakultě jsem selhal v hlubším proniknutí do studie účinků hormonu DES1 , která právě probíhala, protože jsem věřil. Kdo by předpokládal, že o dvacet let později objevíme, že DES způsobuje rakovinu děložní tkáně a vrozené vady genitálií u dětí narozených ženám, které užívaly tento lék během těhotenství?


Přiznávám se, že jsem také selhal v tom, že jsem důvěřoval kyslíkové terapii u nedonošených dětí přesto, že i na nejlepších a nejlépe vybavených odděleních nedonošenců byl výskyt částečné, či úplné slepoty u devadesáti procent všech novorozenců s nízkou porodní hmotností. Oproti tomu ve velké, méně „pokrokové“ nemocnici, byl výskyt tohoto jevu zvaného retrolentální fibroplazie2 u méně než deseti procent dětí. Požádal jsem své profesory z fakulty o vysvětlení těchto rozdílů. Věřil jsem jim, když mi odpověděli, že lékaři v v chudší nemocnici neumí stanovit správnou diagnózu.

O rok, či dva později bylo prokázáno, že jednou z příčin retrolentální fibroplazie je vysoká koncentrace kyslíku podávaného nedonošencům.

Bohaté nemocnice měly vyšší podíl slepoty jednoduše proto, že si mohly dovolit opravdu nejlepší vybavení, jako jsou nejdražší plastové inkubátory zaručující, že veškerý aplikovaný kyslík dostal dítěti. V chudších nemocnicích ovšem používali zastaralé inkubátory, které vypadaly spíše jako koupací vaničky s velmi volnými kovovými víky. Byly tak netěsné, že v podstatě nezáleželo na množství kyslíku, které bylo vháněno dovnitř. Novorozenec nebyl nikdy vystaven tak vysoké koncentraci kyslíku, aby poškodil jeho zrak.

Stále jsem věřil, když jsem se zúčastnil vědecké studie využívání tetracyklinových antibiotik k léčbě respiračních onemocnění nedonošenců. Tvrdili jsme, že nedochází k nežádoucím účinkům. A také samozřejmě nedocházelo, protože jsme nečekali dostatečně dlouho, abychom zjistili, že nejen, že tetramycin a ani jiná antibiotika příliš neřeší tyto infekce, ale že navíc stejně jako další tetracyklinová antibiotika zanechaly tisíce dětí se žlutozelenými zuby a tetracyklinovými usazeninami v jejich kostech.

Také přiznávám, že jsem věřil v ozařování krčních mandlí, lymfatických uzlin a brzlíku. Věřil jsem profesorům, když říkali, že radiace je samozřejmě nebezpečná, ale že dávky, které užíváme, jsou absolutně neškodné.

Za pár let, přibližně v době, kdy jsme zjistili, že ta „absolutně neškodná “ radiace provedena před deseti či dvaceti lety znamenala úrodu nádorů štítné žlázy, jsem nevycházel z údivu, když se někteří moji bývalí pacienti vraceli s uzlíky na štítných žlázách. Proč chodíte sem ke mně? Ke mně, k tomu, kdo vám to způsobil především?

A tak již moderní medicíně nevěřím.


Věřím tomu, že navzdory všem supertechnikám a vynikajícím ošetřovatelským postupům, díky kterým byste se měli cítit opečovaní minimálně jako astronauti na cestě k Měsíci, je největším nebezpečím pro vaše zdraví právě lékař, který praktikuje moderní medicínu.

Věřím, že moderní léčba je jen zřídkakdy efektivní a že je často nebezpečnější než samy nemoci, které by měla léčit.

Věřím, že tato nebezpečí jsou způsobena obecně rozšířeným užíváním nebezpečných výkonů u stavů, které s nemocí vůbec nesouvisí.

Věřím, že kdyby více než devadesát procent moderní medicíny, jako například lékaři, nemocnice, léky a lékařské vybavení, zmizelo z povrchu zemského, mělo by to okamžitý blahodárný účinek na naše zdraví.

Věřím, že moderní medicína zašla běžným používáním krajních léčebných metod určených pro kritické stavy až příliš daleko. Každou minutu každého dne zachází moderní medicína příliš daleko, a dokonce se tím, že zachází příliš daleko, pyšní. Nedávný článek „ Clevelandská továrna na zázračná léčení“ vychvaloval „úspěchy“ clevelandské kliniky v předchozím roce: dva tisíce devět set osmdesát operací na otevřeném srdci, jeden milión tři sta tisíc laboratorních testů, sedmdesát tři tisíce tři sta dvacet elektrokardiogramů, sedm tisíc sedm set sedmdesát rentgenových snímků celého těla, dvě stě deset tisíc sto sedmdesát osm ostatních radiologických vyšetření, dvacet čtyři tisíc tři sta šedesát osm chirurgických zákroků. Žádný z těchto provedených výkonů neměl ani v nejmenším nic společného s udržováním, nebo obnovou zdraví. Tento článek publikovaný ve vlastním sborníku clevelandské kliniky ani nechválí, a ani dokonce nezmiňuje to, že by kterákoli s těchto nákladných výstředností pomohla pacientovi. Je tomu tak proto, že produktem této fabriky není nic, co by sloužilo zdraví.


Takže pokud jdete k doktorovi, není na vás pohlíženo jako na osobu, která potřebuje nějakou pomoc, ale jako potenciální trh pro produkty fabriky na léčení.

Jste -li těhotná, lékař vás ošetřuje, jako byste byla nemocná. Těhotenství je devítiměsíční nemoc, která musí být léčena, a tak jsou vám podány nitrožilní infuze, monitory plodu, hromady léků, naprosto zbytečná epizitomie3, a jako vrchol sériové výroby porod císařským řezem!

Uděláte -li chybu, že půjdete k lékaři s nachlazením nebo chřipkou, lékař má sklon k podání antibiotik, která nejen, že jsou proti nachlazení a chřipce bezmocná, ale s velkou pravděpodobností způsobí, že budete náchylnější ještě k daleko horším zdravotním potížím.

Je-li vaše dítě trochu více čilé, než zvládne jeho učitel, váš doktor to může přehnat a učinit z něj drogově závislého.

Pokud se vaše miminko odchyluje od doporučené denní dávky stravy a nepřibývá na váze tak, jak kážou tabulky, může lékař pomocí léků přerušit přirozený proces kojení a vytvořit tak prostor v bříšku miminka pro umělé vyrobenou stravu, která je nebezpečná.


Jste-li dost bláhoví a účastníte se pravidelných preventivních prohlídek, může nevrlost sestřiček, cigaretový kouř jiných pacientů, nebo jen pouhá přítomnost lékaře zvýšit váš krevní tlak natolik, že zajisté neodejdete s prázdnýma rukama. Další život „zachráněný“ antihypertenzivy, další zruinovaný sexuální život, protože právě léky způsobují daleko více případů impotence, než například psychické potíže.

Máte-li smůlu, že se nacházíte v blízkosti nemocnice, když se přiblíží vaše poslední dny na Zemi, lékař zcela určitě zajistí, aby vaše smrtelné lůžko bylo za pět set dolarů denně vybaveno veškerou nejmodernější technikou a nezúčastněný personál slyšel vaše poslední slova. Protože je tento personál placen za to, aby od vás držel vaši rodinu co nejdál, nebudete mít vlastně ani co říci. Vašimi posledními zvuky bude pípání kardiogramu. Vaši příbuzní ovšem budou účastni, zaplatí účet.


Není divu, že děti mají strach z doktorů. Oni vědí! Jejich instinkty vůči reálnému nebezpečí jsou nezkorumpovatelné. Jen zcela zřídkakdy se strach skutečně rozplyne. I dospělí mají strach, jenže ti to nemohou přiznat dokonce ani sami sobě. Proto dochází k tomu, že dostáváme strach z něčeho jiného. Učíme se mít strach nikoliv z doktora, ale z toho, co nás k němu především přivádí, našeho těla a jeho přirozených procesů.

Pokud se něčeho obáváte, vyhýbáte se tomu, tváříte se, ignorujete to, že to neexistuje. Ať se o to stará někdo jiný. A tak to převezme doktor a my ho necháme. Řekneme: „Doktore, nechci mít nic společného s tímto mým tělem a jeho problémy. Postarej se o to, dělej, co musíš.“ A on to také udělá.

Když jsou lékaři kritizováni, že své pacienty neinformují o nežádoucích účincích předepisovaných léků, brání se tím, že takovou upřímností by utrpěl vztah mezi lékařem a jeho pacientem. Toto tvrzení ovšem znamená, že vztah mezi lékařem a pacientem je založen na něčem úplně jiném než znalosti. Je založen na víře. Neříkáme, že víme, že naši doktoři jsou dobří, říkáme, že v ně věříme. Důvěřujeme jim.

Nemyslete, že doktoři si nejsou toho rozdílu vědomi. A ani na minutu se nepokoušejte uvěřit, že se o ten rozdíl nebudou za každou cenu prát. Protože v sázce je úplně celá hra, je to celých devadesát procent, či ještě více moderní medicíny, kterou nepotřebujeme, a která ve skutečnosti existuje proto, aby nás zabila.

Moderní medicína nemůže přežít bez naší víry, protože moderní medicína není ani umění, ani věda. Je to náboženství.


Jedna z definic charakterizuje náboženství jako organizované úsilí v zacházení se záhadnými, nebo nevyzpytatelnými věcmi, které vidíme probíhat v nás a kolem nás. „Chrám moderní medicíny“ operovává nejtajemnější fenomény jakým je narození, smrt, a všechny triky mezi tím, jež s námi provádí naše tělo. Ve Frazerově Zlaté ratolesti (The Golden Bough) je náboženství charakterizováno jako pokus o získání přízně sil nadřazených člověku, o nichž se věří, že řídí a ovládají chod přírody a lidského života.

Pokud by lidé neutráceli miliardy dolarů za „chrám moderní medicíny“, aby získali přízeň sil, které ovládají jejich životy, za co by je vlastně utratili?

Pro všechna náboženství je společné tvrzení, že skutečnost se neomezuje nebo nezávisí na tom, co lze vidět, slyšet, pociťovat, ochutnat nebo cítit. Moderní medicínu si snadno můžeme otestovat podle této definice tím, že několikrát položíte vašemu lékaři jednoduchou otázku „proč“. Proč předepisujete tento lék? Proč mi má tato operace prospět? Proč musím udělat tamto? Proč mi musíte toto provést?

Ptejte se jednoduše několikrát „proč“, a dříve či později se dostanete k „propasti víry“. Váš lékař se uchýlí k tvrzení, že je nemožné, abyste znali, či dokonce rozuměli zázrakům, kterými on vládne.“Prostě mi věřte“.

Právě jste absolvovali první lekci lékařského kacířství. Lekce číslo dvě spočívá v tom, že kdykoliv vám chce lékař provést něco, z čeho máte strach, vy se ho mnohokrát zeptáte „proč“. Ve chvíli, kdy řekne „prostě mi věřte“, je pak vaším úkolem otočit se a vzít nohy na ramena tak rychle, jak jen to váš zdravotní stav dovolí.

Bohužel jen velmi málo lidí to udělá a drtivá většina se vzdá. Připustí, aby strach z čarodějné doktorovy masky, neznámého ducha za ní a záhady toho, co se děje a ještě bude dít, přerostl v uctivý obdiv celého představení.

Nemusíte však připustit, aby bylo po lékařově vůli. Můžete se osvobodit od moderní medicíny a v žádném případě to neznamená, že musíte riskovat vlastní zdraví. Ve skutečnosti budete své zdraví riskovat méně, protože není nebezpečnější aktivity, než vyrazit do ordinace, na kliniku nebo do nemocnice nepřipraven. Ovšem slovem „připraven“ nemám na mysli vyplnění formulářů pro pojišťovnu. Myslím tím, že se musíte dostat tam i ven živí, a tak splnit svou misi. K tomu potřebujete patřičné nástroje, fortel a dostatečnou dávku mazanosti.

Hlavním nástrojem, který musíte ovládat, je znalost protivníka. Jakmile chápete moderní medicínu jako náboženství, můžete se s ním utkat a bránit sami sebe mnohem účinněji, než když si myslíte, že bojujete s uměním a vědou. Pochopitelně „církev moderní medicíny“ nebude nikdy sama sebe nazývat církví. Nikde nenajdete lékařskou budovu přiřazenou k náboženství medicíny, vždy to bude lékařské umění, nebo lékařská věda.

Aby moderní medicína přežila, spoléhá se na víru. A tak to dělají všechna náboženství. „Církev moderní medicíny“ se opírá o víru tak silně, že pokud by v ní všichni, byť na jediný den, přestali věřit, celý systém by zkolaboval. Jak jinak by mohla jakákoli instituce nechat lidi dělat věci, které je moderní medicína nutí dělat, aniž by vyvolala hlubokou nedůvěru a pochybnosti? Nechali by se lidé například uvést do umělého spánku a následně rozřezat na kusy při zákroku, o němž nemají nejmenší ponětí, kdyby v něj nevěřili? Spolykali by lidé každoročně tisíce tun tablet, opět bez sebemenšího tušení o tom, co tyto chemikálie způsobí, kdyby v ně nevěřili?


Kdyby moderní medicína musela předkládat své postupy k objektivnímu posouzení, nebyla by tato kniha nutná. Ale protože tak činit nemusí, hodlám názorně ukázat, že moderní medicína není církví, které byste měli důvěřovat.

Někteří lékaři si dělají starosti, že někdo straší jejich pacienty. Zatímco čtete tuto knihu, jste svým způsobem mými pacienty. A já si myslím, že byste měli být strašeni. Pokud je ohroženo vaše blaho a svoboda, měli byste se bát. A vy jste právě teď ohrožováni.

Pokud jste připravení poznat některé šokující věci, které váš lékař ví, ale neřekne vám je, jste-li ochotní zjistit, zda je sám lékař nebezpečný, a jste-li připraveni se naučit, jak se před ním chránit, pak byste měli určitě pokračovat ve čtení, protože právě o tom je tato kniha.

150 zobrazení
Hledání podle štítků