• Milan Bláha

Antabus pomáhá proti rakovině.

Objev týmu v čele s českými: antabus poráží rakovinu


K překvapivému zjištění, že známý lék proti alkoholové závislosti (odborně disulfiram) má mimořádné protinádorové účinky, dospěl mezinárodní tým vedený vědci z Ústavu molekulární a­ translační medicíny z Olomouce. Studii, jež popisuje působení disulfiramu, zveřejní ve čtvrtek prestižní časopis Nature, který publikuje nejvýznamnější vědecké objevy. Práce vychází z velké epidemiologické studie, provedené na dánských pacientech – alkoholicích, u nichž bylo zjištěno maligní onemocnění. Ukázalo se, že pacienti, kteří i po nádorové diagnóze nadále užívali disulfiram, měli výrazně nižší riziko úmrtí nežli pacienti, kteří s užíváním přestali. Získaná data vedla vědce k molekulárně biologickému výzkumu, který zjišťoval, co a jak vlastně na nádorové buňky působí a zabírá.

Pod studií je podepsáno 28 vědců z pěti zemí. Mezi nimi většina českých, včetně nejcitovanějšího českého vědce Jiřího Bártka, jenž působí nejen v olomouckém ústavu Lékařské fakulty Univerzity Palackého, ale i­ v kodaňském centru a ve stockholmském Karolinska Institutet.


Bártek, jenž LN objev popsal, má za sebou přes 400 odborných biomedicínských studií, jež byly citovány více než 48 tisíc krát!


Výzkum ukázal, že lék Disulfiram je v lidském těle za přispění mědi metabolizován na jinou látku, která se soustředí v­ nádorových buňkách – a v nich se váže na NPL4 protein. „Tím způsobuje jeho imobilizaci a ztrátu funkčnosti.


Funkční bílkovina NPL4 je nezbytnou součástí důležité molekulární dráhy, takzvané p97 dráhy, která pomáhá buňkám vyrovnávat se se stresem způsobovaným akumulací poškozených proteinů,“ sdělil LN profesor Jiří Bártek. Právě tohoto proteinu a dráhy by tak bylo možné využít k „potlačení“ nádorových buněk.


Průlomové zjištění i naděje

Kromě něj však k objevu přispělo i patnáct olomouckých lékařů a­ výzkumníků – doktorand a první autor Zdeněk Škrott, Martin Mistrík, Martina Michalová, Jana Václavková, Boris Cvek, Petr Džubák, Tomáš Oždian nebo Marián Hajdúch. „Plně funkční p97/NPL4 dráha je považována za atraktivní cíl budoucí léčby. Disulfiramem, respektive jeho aktivním metabolitem indukovaný defekt v p97 dráze je průlomovým zjištěním,“ vysvětluje Hajdúch, ředitel a zakladatel Ústavu molekulární a translační medicíny.


S nově nabytou znalostí molekulárního cíle bude zřejmě možná personalizace čili přizpůsobení léčby disulfiramem a jeho podání nemocným s nejvyšší pravděpodobností účinku. Detaily studie budou známy během čtvrtka.


Do výzkumu, který kombinoval laboratorní, preklinický a epidemiologický přístup, se zapojili rovněž experti z Kodaně, stockholmské Karolinsky, ale také z­onkologického oddělení nemocnice ve­ švýcarském St. Gallenu, z­ amerického Caltechu či Wayne State University v Detroitu. K provedení studie u alkoholiků na léčbě antabusem přispěl také tým Andrey Miklovičové z­ Psychiatrické léčebny v moravském Šternberku.



Hledání levnějších variant

Vývojnových protinádorových léčiv je extrémně drahý a náročný. Slibnou alternativou tak bývá i využití již existujících a­ schválených léků na jiná onemocnění, nazývané drug repurposing či drug repositioning (DR) čili přesměrování léku. „Hledání nových uplatnění pro­stará léčiva je atraktivní pro akademický translační výzkum s­ ohledem na podstatně menší náklady na jejich uvedení do fáze klinického hodnocení,“ upozorňuje Hajdúch.


I proto budou vědci z ÚMTM a Fakultní nemocnice Olomouc pokračovat v dalším bádání. Účinky disulfiramu v kombinaci s­ mědí ověřují v klinické studii, která je otevřená pro české pacientky s­ karcinomem prsu.


Přede dvěma lety LN upozornily na jinou studii, kterou manželé Jiří a Jiřina Bártkovi otiskli spolu s Mistríkem rovněž v elitním časopise Nature. Týkala se právě rakoviny prsu a vaječníků, respektive pochopení dějů, jimiž se buňky brání i té nejmodernějšíterapiia léku zvanému olaparib.


Tým profesora Svena Rottenberga z Netherlands Cancer Institute tehdy na myších modelech(se stejnou genovou mutací BRCA1) ukázal, že k přežití léčby je zásadní regulační protein – označený jako REV7. Aby se prokázalo, zda totéž platí i pro člověka, obrátili se Nizozemci právě na olomouckou laboratoř.

„Série experimentů – zahrnující nejrůznější genové manipulace spojené s pokročilou mikroskopií – ukázala, že právě REV7 má nečekanou funkci jakéhosi ,přepínače‘ mezi opravnými systémy poškozené DNA,“ upozornil Mistrík. Zmíněná studie už má dnes skoro sto citací a prokazuje, že o­ přínos olomouckých vědců k­ boji s rakovinou bývá ve světě zájem.


Autor: Martin Rychlík, publikováno na serveru lidovky,cz

38 zobrazení
Další články
parazitární detoxikace

Ing. Hana Bláhová | Chodská 19 H, 61200 BRNO, Česká republika | GSM: +420 603 209 866 | e-mail: blahova.ha@seznam.cz | www.hblahova.com

IČ: 146 35 216 | Fyzická osoba zapsaná v Živnostenském rejstříku od 12.7.2004 | Evidenční číslo: 370200-2154488-00 | Jednací číslo:33921/04

Evidující úřad: Magistrát města Brna, Dominikánské nám. 1, 60167 Brno

Všechna práva vyhrazena © 2018 -2020 |  Detoxikace metodou Hany Bláhové  |  Created Milan Wimmer  |  Připomínky k funkčnosti webu - mail ADMIN