Vakcíny, vývoj nervového systému a poruchy autistického spektra

Úvod

 

       V roce 1976 dostaly děti před nástupem do školy 10 vakcín. Dnes dostanou více než 36 očkování. Americká pediatrická akademie (American Academy of Pediatrics = AAP - pozn. red.) a Centrum pro kontrolu nemocí (Centers for Disease Control and Prevention = CDC; obdoba slovenského Úradu verejného zdravotníctva resp. českých hygienických staníc - pozn. red.) ujišťují rodiče, nejen že je bezpečné takto očkovat, ale že děti mohou zcela bezpečně dostat více vakcín najednou. Je to pravda? Nebo jsme všichni oběťmi grandiózní lži?

 

 

 

       Medicínský establishment (= vládnuce štruktúry - pozn. red.) si vytvořil celé spektrum termínů, které soustavně používá k masírování vlastního ega a upevňování své autority jako jediného držitele medicínské moudrosti – mantrou je „medicína založená na důkazech“, jakoby všechno mimo jejich posvěceného dotyku bylo švindl a podezřelé. Pečlivé přezkoumání mnoha běžně přijímaných způsobů léčby ukazuje, že nemají žádné nebo jen slabé vědecké „na důkazech založené“ pozadí. Jedna často opakovaná studie zjistila, že téměř 80% lékařské praxe nemá žádné vědecké pozadí.

 

       Nechceme tím říci, že by všechna lékařská praxe měla být založena na čisté a aplikované vědě, jak to je v oblasti fyziky a chemie. Medicína, jak zdůraznilo mnoho velkých lékařů v historii, je umění. K diskuzi o správné roli medicíny odkazuji na svůj článek s názvem – "Regimentation in Medicine and the Death of Creativity" ("Medicínské režimy a smrt kreativity").

 

       Většina lékařů si uvědomuje, že některé věci jsou zřejmé i bez placebem kontrolovaných, dvojitě slepých randomizovaných studií. Například nikdy nebyla provedena studie, jestli je rána kladivem do prstu bolestivá, ale tento fakt přijímáme bez takového důkazu. Totéž platí o odstraňování mozkových nádorů nebo sešívání ran.

 

       Je velmi zajímavé, že existuje neuvěřitelně odlišný dvojí standard, když dojde na „naše“ důkazy versus „jejich“. Zastánci bezpečnosti očkování mohou prostě jen prohlásit, že je bezpečné bez jakýchkoli podporujících důkazů a toto prohlášení má být bez jakýchkoli otázek akceptováno. Mohou tvrdit, že rtuť je nejen zcela bezpečná, ale že může dokonce zvyšovat IQ a my tomu máme věřit. Mohou tvrdit, že je bezpečné používat ve vakcínách thiomersal (konzervant obsahujúci ortuť - pozn. red.), aniž by kdy byla provedena jediná studie bezpečnosti za celou dobu více než 60 let, kdy se používá, a my tomu máme věřit.

 

       Ale když si dovolím já nebo kdokoli jiný navrhnout možnost, že by nadměrné očkování mohlo zvyšovat výskyt nejen autismu ale také schizofrenie a neurodegenerativních nemocí, tito lidé budou ječet jako o život: "Kde jsou důkazy? Kde jsou důkazy?" A když předvedeme jednu studii za druhou, stále tvrdí, že "to není dostatečné" nebo že "studie jsou nepřijatelné". A úplně nejčastěji důkazy prostě ignorují. To se děje navzdory faktu, že existují desítky až stovky studií, které nejen že demonstrují tuto souvislost klinicky a vědecky, ale také názorně ukazují mechanismus, podle kterého k poškození dochází, i na molekulární úrovni. Jde o studie na buněčných kulturách, tkáňových kulturách, studie na zvířatech mnoha druhů a dokonce i studie na lidech. Pro obhájce bezpečnosti vakcín to není stále dost a je třeba čelit realitě – nikdy jim to nebude dost.

 

       Když jsem studoval medicínu, neexistoval žádný důkaz, že cigaretový kouř způsobuje rakovinu. Bylo to stejně zřejmé, jako je laikovi jasné, že úder kladivem do prstu způsobí bolest, a dokonce i místní opilci věděli, že kouření způsobuje rakovinu, ale pro lékařskou elitu platilo, že neexistuje žádný důkaz. 

 

       Nikdo nikdy nevyprodukoval rakovinu plic u zvířat tím, že by je vystavil kouři. Dokonce můj profesor patologie Dr. Jack Strong naučil opice kouřit a ani po letech kouření se u nich nerozvinula rakovina plic. Přesto byl sám přesvědčen o tom, že kouření rakovinu plic způsobuje. Dr. Alton Oschner zakladatel známé Oschner Clinic v New Orleans byl prvním, kdo tvrdil, že kouření cigaret a rakovina plic mají souvislost. Trvalo téměř další desetiletí, než byla lékařská elita ochotná připustit, že kouření je příčinou většiny případů rakoviny plic.

 

       Od doby, kdy se několik lékařů-obrazoborců (obrazoborci v minulosti z náboženských dôvodov (napr. na základe Desatora Božích príkázaní: "Nebudeš mať iných bohov okrem mňa! Neurobíš si vyrezávanú modlu ani podobu ničoho, čo je na nebi hore, čo je na zemi dolu, alebo čo je vo vode pod zemou! Nebudeš sa im klaňať ani im slúžiť...") ničili akékoľvek vyobrazenia Boha či božských bytostí, resp. modiel, ikon a všetkých VECÍ, ktorým sa ľudia klaňali - pozn. red.) snažilo medicínský establishment přesvědčit, že kouření způsobuje rakovinu plic, trvalo téměř 30 let, než byla tato myšlenka medicínským establishmentem všeobecně přijata. Je třeba si položit několik otázek: kolik lidí za tu dobu zemřelo na rakovinu plic? Data z Národního institutu pro rakovinu (National Cancer Institute - pozn. red.) odhadují, že v roce 2004 na rakovinu plic zemřelo 157.000 lidí. Pokud bylo 80% případů způsobeno kouřením, bylo to asi 125.000 mrtvých. Během deseti let by to bylo více než milión mrtvých a během 30 let téměř 4 milióny lidí zemřely na nemoc, které se dalo předejít a o které se v té době mezi lékařskými puristy bouřlivě debatovalo. A výskyt rakoviny plic byl v té době dokonce ještě vyšší.

 

       Takže vidíme, že puntičkářské debaty o důležitých tématech v medicíně mohou stát milióny lidí jejich životy. V USA je více než milión dětí a dokonce dospělých s autismem a tato čísla stále rostou. To je medicínská katastrofa obrovských rozměrů. Souvislost s vakcinačním programem je vědecky i logicky přesvědčivá, ale ty samé lékařské elity odmítají naslouchat.

 

       Stejně jako tomu bylo s kouřením a rakovinou plic, dnes máme dostatek důkazů, abychom volali po zastavení současného nadměrného očkovacího programu a zakázali jakékoli množství rtuti ve vakcínách. V roce 1983 před začátkem epidemie autismu, děti před nástupem do školy dostaly 10 očkování a výskyt autismu byl 1 na 10.000 dětí. Dnes dostávají 23 očkování před druhým rokem věku a celkem 36 než jdou do školy a výskyt autismu je nyní 1 na 150 narozených. Lékařští “experti” neposkytli žádné jiné vysvětlení pro tento dramatický a náhlý nárůst, přestože se o to velmi snaží. 

 

       Snaží se tvrdit, že to je geneticky podmíněno, ale genetikové rychle reagovali, že není možné, aby výskyt geneticky podmíněné nemoci takto raketově stoupl. Říkají, že jde jen o lepší diagnostiku, přestože diagnóza je zřejmá prakticky v každém případě a kritéria se naopak zpřísnila. 

 

       V pasti nedostatku důkazů se obránci zločinného postoje uchýlí k záložní strategii – epidemiologické studii. Statistici potvrdí, že epidemiologické studie jsou ty nejméně spolehlivé, protože je snadné manipulovat daty a tak vám studie ukáže, cokoli chcete. Každá obrana zastánců očkování je založena na těchto studiích a nikdy ne na skutečné vědě. Pak prohlásí, že záležitost je vyřešena a že není třeba dělat další studie. A poté, co jsou média informována, že bylo vše vyřešeno, kdokoli bude dále předkládat jiné důkazy, je považován za cvoka a ignoranta. 

 

Autistická pohroma: je způsobena člověkem?

       

       V dnešní době se mluví o poruchách autistického spektra (Autism Spectrum Disorders = ASD), které zahrnují množství podobných poruch nervového vývoje, jako je klasický autismus, Rettův syndrom, Aspergerův syndrom, dětská disintegrativní porucha (Childhood Disintegrative Disorder = CDD) a pervazivní (trvalé) vývojové poruchy dále nespecifikované (Pervasive Developmental Disorder - Not Otherwise Specified = PDD-NOS). Během let jsem si opakovaně všiml, že když specialisté o nemoci nic moc nevědí, tráví spoustu času klasifikací a pojmenováváním. Navíc velmi zdlouhavě a podrobně popisují charakteristiky a symptomy nemoci, které musí být přítomny, aby splňovaly kritéria pro klasifikaci. Ty symptomy, které nesplňují tato kritéria, jsou ignorovány. 

 

       Na začátku 80. let minulého století byla incidence autismu 1 na 10.000 narozených. Do roku 2005 vyskočila na 1 na 250 narozených a dnes je 1 na 150 narozených a stále stoupá. Jedním z faktorů, který nejsilněji souvisí s těmito strašlivými poruchami, byla drastická změna očkovacího programu v USA a mnoha dalších zemích, která znamenala dramatický nárůst počtu vakcín, které se podávaly ve velmi raném věku. Žádné jiné vysvětlení nebylo lékařskou elitou podáno.

 

       V tomto článku předložím důkazy, z nichž některé nebyly dosud adekvátně diskutované a které poskytují silné důkazy souvislosti mezi nadměrným očkováním a poruchami nervového vývoje. V článku z roku 2003 jsem prohlásil, že odstranění rtuti z vakcín by mohlo napomoci snížení rozsahu problému, ale že ho neodstraní. Toto prohlášení bylo založeno na množství studií v neurologii, které naznačují, že nadměrná a zejména opakovaná stimulace imunitního systému může vést k těžkému narušení vývoje mozku a dokonce k degeneraci nervového systému.

 

       V tomto a následujícím článku jsem za hlavní mechanismus uvedl nadměrnou a dlouhodobou aktivaci mikroglie s interakcí mezi zánětlivými cytokiny a subtypy glutamátových receptorů. Studie Vargase a kol., publikovaná v roce 2005, tuto hypotézu silně podpořila zjištěním zánětlivých cytokinů i nadměrně difúzně aktivované mikroglie a astrocytů ve zkoumaných mozcích autistů ve věku 5 až 44 let. To indikuje, že aktivace imunitního systému mozku trvá desetiletí. Nedávný výzkum naznačuje, že tento jev je běžný a může být reprodukován v laboratorních podmínkách za použití různých látek stimulujících imunitní systém a neurotoxinů, včetně rtuti a hliníku.

 

 

Autoimunita a očkování 
 

       Množství studií naznačuje spojitost mezi autoimunitními nemocemi a rizikem autismu. Podpora tohoto názoru přichází ze studií, které ukazují zvýšené riziko ASD u dětí matek trpících autoimunitními nemocemi. 1-3   Ale nesouhlasí všechny studie, neboť alespoň jedna dobře provedená studie neprokázala žádnou silnou souvislost. 4

 

       Jiné, ještě lépe provedené studie, přinesly důkazy, které naznačují určitou souvislost. Například v jedné studii se zjistilo, že sérum matky autistického dítěte se imunologicky vázalo s mozkovými Purkyňovými buňkami  .  Když toto sérum injikovaly březím myším, jejich mláďata projevovala neurologické změny podobné autistickému chování, což naznačuje přenos autoprotilátek do vyvíjejícího se myšího embrya. 

 

       Množství studií nalezlo u autistických dětí ve významně vyšším počtu autoprotilátky proti různým mozkovým strukturám, jako jsou receptory pro serotonin, proteiny myelinové pochvy, proteiny filamentů axonů neuronů, nervový růstový faktor a mozečkové neurofilamenty.  6-10   Je třeba si uvědomit, že tyto protilátky se nenalezly ve všech případech a že se mohou vytvořit jako výsledek poškození samotnou nemocí, spíše než že by byly příčinou nemoci. Například je známo, že značná část lidí si po mrtvici nebo zranění hlavy vytvoří autoprotilátky proti mozkovým proteinům. Nicméně autoprotilátky mohou zhoršit poškození a prodlužovat poškozující patologii. 

 

       Také bylo prokázáno, že methylrtuť (z ryb) a ethylrtuť (v thiomersalu z vakcín) jsou látky silně tlumící imunitu a mají spojitost s vysokým výskytem autoimunity.  11   V této studii vědci zjistili, že na rozdíl od methylrtuti thiomerosal (ethylrtuť) nejdříve způsobil útlum imunity a pak silnou TH2 indukovanou autoimunitní reakci. Připisují to vyšší míře proměny ethylrtuti na ionizovanou rtuť (Hg+) než je pozorovaná u methylrtuti. Dokonce jedna studie zjistila, že plemena myší vysoce náchylné k rozvoji autoimunitních nemocí byly po expozici rtuti náchylné k vývoji poruch chování podobných ASD, zatímco u myší, které nebyly geneticky náchylné k autoimunitním nemocem, k rozvoji ASD nedocházelo  .12                     Z extrémně vysokého výskytu ASD je zřejmé, že tyto autoimunitní geny jsou velmi běžné, ale zůstávají němé, dokud nejsou aktivovány vakcínou nebo jinými toxiny z životního prostředí. 

 

       Imunologové v současnosti zastávají názor, že autoimunní nemoci nejsou výsledkem nadměrné aktivace normálního imunitního systému, ale spíše aktivací dysfunkčního imunitního systému. Zůstává otázka – co způsobuje tak rozsáhlou imunitní dysfunkci mezi naší populací? Studie prokázaly, že počet autoimunitních nemocí během posledních 30 let vzrostl, výskyt astmatu, diabetu 1. typu a ekzému se více než zdvojnásobil. Existují také přesvědčivé důkazy, že určité vakcíny mají s těmito nemocemi souvislost.13, 14

 

       Závažný počet studií prokázal zvýšený výskyt autoimunitních reakcí u dětí s ASD, zejména na antigeny spalniček (osýpok - pozn. red.), mléka a protilátky proti lepku a gliadinu.15-17 Některé zkříženě reagovaly také na mozkové proteiny zejména mozečku, který je hlavní strukturou postiženou při těchto poruchách.18

 

       Vědci nedávno prokázali, že velká část poškození v případě autoimunitních reakcí není v důsledku přímých imunitních reakcí s mozkovými strukturami, ale spíše důsledkem spuštění bouřlivých reakcí volných radikálů a peroxidaxe tuků během těchto imunitních reakcí, což nazývám efekt „výbuchu ručního granátu v supermarketu”. Když byste použili ruční granát k zasažení jedné osoby v davu, nezabili byste pouze ji, ale také všechny okolostojící.

 

       Neurologové a vědci P. L. McGeer a E. G. McGeer to nazvali poškození okolostojících.19 Útok imunitního systému způsobený autoimunitní reakcí v mozku autistického člověka poškozuje množství okolních struktur, zejména dendrity spojující neurony a synapse. Následující studie potvrdily, že tento efekt na okolní struktury je nejvíce destruktivní autoimunitní reakcí.

 

       Některé studie, jako je výše uvedená, prokázaly, že autismus je mnohem častější v rodinách s dědičným sklonem k autoimunitním nemocem, což dává smysl, protože tito lidé mají dysfunkční imunitní systém. Existují také přesvědčivé důkazy, že vakcíny samy o sobě mohou poškodit imunitní systém mláďat pokusných zvířat, což vede k vyššímu výskytu autoimunitních projevů a abnormálními vývoji mozku.20-24 Také je známo, že rtuť i ve velmi malých koncentracích je schopna vyvolat autoimunitní reakce u vysokého procenta exponovaných jedinců.11

 

       Ironií osudu, látky, které potlačují části imunitního systému, obvykle buněčnou imunitu, zvyšují pravděpodobnost autoimunity. Imunologové hovoří o posunu od Th1 k Th2 a naopak. K tomu může dojít při expozici rtuti stejně jako při reakci na vakcínu.25 Velký počet autoimunních nemocí má souvislost s posunem k Th2.

 

       Imunitní systém je velice složitý systém, který je při narození neúplně vyvinut. To znamená - a bylo to potvrzeno studiemi na zvířatech i lidech - že se reakce na očkování liší podle věku příjemce, proto malé děti reagují jinak než dospělí. Ukázalo se to u vakcíny proti hepatitidě B, která je nyní podávána novorozencům. Míra vyzrávání imunitního systému se také podstatně liší mezi jednotlivými dětmi, proto nelze předem říci, jaké účinky se projeví u všech dětí. Existuje velká variabilita, včetně vlivů stravy.

 

       Reakce imunitního systému na infekci a očkování se může velmi lišit. Za normálních okolností se mění funkce T lymfocytů podle toho, co je v dané situaci vhodnější.26 T-helper lymfocyty (Th) mohou existovat jako Th1, Th0 nebo Th2 typy. Když není přítomna žádná infekce, systém je v modu Th0 (neaktivovaný). Pokud dojde k invazi viru, rychle se přepne do fáze Th1, což umožní imunitním buňkám uvolňovat skupinu cytokinů, které virus zabijí. Také aktivuje lymfocyty, které zabíjejí viry a bakterie. V jiné situaci potřebuje imunitní systém zcela jiné signály a buňky, které jsou zajišťovány fází Th2. Th2 fáze preferuje produkci protilátek, převážně produkovaných B lymfocyty, které ale všeobecně snižují imunitní reakci.

 

       Děti jsou během vnitroděložního (vnútromaternicového - pozn. red.) života nastaveny v modu Th2, aby nebyly imunologicky odmítnuté matkou (podobně jako transplantovaný orgán), protože dítě je mateřským imunitním systémem vnímáno jako cizí těleso. Při porodu zůstává dítě v Th2 modu, ale má omezenou schopnost přepnout do obranného Th1 modu, pokud je to nutné, například při infekci. O měsíce později dítě přepne do dospělého Th1 modu. Pokud jeho imunitní systém zůstane v Th2 modu, má vysoké riziko autoimunitní poruchy, jako je ekzém, astma nebo jiné alergie.

 

       V současné době úřady doporučují, aby bylo každé dítě po narození očkováno proti hepatitidě B (v USA - pozn. prekl.). Ale je to bezpečné? Nedávná studie zkoumala imunitní reakce kojenců do věku 1 roku, kteří dostali vakcínu proti hepatitidě B a sledovali, zdali se liší od reakcí dospělých, kteří dostali tutéž vakcínu.27 Bylo zjištěno, že kojenci, dokonce i děti starší jednoho roku, reagovaly odlišně. Jejich hladiny protilátek byly podstatně vyšší než u dospělých (3x) a zůstávaly vyšší po celou dobu studie. V zásadě bylo zjištěno, že kojenci reagovali na vakcínu intenzivním přesunem k Th2 odpovědi, která přetrvávala dlouho poté, co již měla vymizet, což je zcela nenormální imunitní reakce.

 

       U autistických dětí bylo popsáno, že u nich převažuje Th2 reakce, což by vysvětlilo jejich sklon k rozvoji autoimunních nemocí a zvýšenou náchylnost k infekcím v raném věku.20, 28-30 Zvýšení prozánětlivých cytokinů, zejména TNF (tumor nekrotizující faktor, pozn.překl.), bylo popsáno ve studiích profilů cytokinů u autistických dětí. Jak uvidíme později, nadměrná výroba cytokinů B buňkami a potlačení Th1 aktivity T buněk, pozorovatelné autismu, jsou spojeny s vysokým výskytem neurologického poškození excitotoxiny.

 

       Několik faktů ohledně těchto imunitních reakcí je důležitých pro všechny rodiče, včetně důsledků takové nadměrné stimulace imunity během těhotenství. Například bylo prokázáno, že nadměrná imunitní stimulace, ke které dochází při očkování, významně zvyšuje riziko, že se těhotné ženě narodí dítě s autismem nebo schizofrenií, podle toho, kdy v těhotenství byla vakcína aplikována.31, 32 Kromě toho trvalá Th2 reakce způsobena vakcínou proti hepatitidě B uvádí dítě do vysokého rizika rozvoje autoimunitní poruchy a poškozuje jeho schopnost bránit se infekci. To znamená, že vakcína podána ihned po narození může vašemu dítěti výrazně zvýšit riziko dětských infekcí, včetně hemofilové meningitidy, menigkokové meningitidy, rotavirových infekcí, spalniček, planých neštovic apod. Nejen to, ale mnohé studie prokázaly, že takové potlačení imunity výrazně zvyšuje riziko vážných komplikací spojených s průběhem těchto infekcí, což znamená, že kdyby vaše dítě bylo vystaveno spalničkám nebo planým neštovicím, bude mít vyšší riziko neurologického poškození, epileptických záchvatů nebo jiných systémových poruch.12, 33, 34 Když k tomu dojde, namísto toho, aby připustili, že očkovací program je příčinou komplikací a úmrtí, zastánci očkování vykřikují, že to je důkaz, že je třeba ještě více a usilovněji naše děti očkovat.

 

Pokračování v PDF:            2. část       3. část       4. část

1. Money J a kol.: "Autism and autoimmune disease: A family study", J Autism Child Schizophr 1971; 1:146-160

2. Comi A a kol.: "Familial clustering of autoimmune disorders and evaluation of medical risk factors in autism", J Child Neurology 1999; 14:388-394

3. Sweetwen TL a kol.: "Increased prevalence of familial autoimmunity in probands with pervasive developmental disorders", Pediatrics 2003; 112:420

4. Creen LA a kol.: "Maternal autoimmune disease, asthma and allergies, and childhood autism spectrum disorders: a case-control study", Arch Pediatr 2005; 159:151-157

5. Dalton P a kol.: "Maternal antibodies associated with autism and language disorders", Ann Neurol 2003; 53:533-537

6. Singh VK, Rivas WH: "Prevalence of serum antibodies to caudate nucleus in autistic children", Neuroscience Lett 2004; 355:53-56

7. Singh VK a kol.: "Antibodies to myelin basic protein in children with autistic behavior", Brain Behavior Immunol 1993; 7:97-103

8. Singer HS a kol.: "Antibrain antibodies in children with autism and their unaffected siblings", J Neuroimmunol 2006; 178:149-155

9. Singh VK a kol.: "Circulating autoantibodies to neural and glial filament proteins in autism", Pediatr Neurol 1997; 17:88-90

10. el-Fawal HA a kol.: "Exposure to methylmercury results in serum autoantibodies to neurotypic and gliaotypic proteins", Neurotoxicology 1996; 17:531-539

11. Havarinasab S a kol.: "Immunosuppressive and autoimmune effects of thimerosal in mice", Toxicol Appl Pharmacol 2005; 204;109-121

12. Hornig M, Chian D, Lipkin WJ: "Neurotoxic effect of postnatal thimerosal are mouse strain dependent", Mol Psychiatry 2004; 9:833-845

13. Tishler M, Shoenfeld Y: "Vaccination may be associated with autoimmune disease", Isr Med Assoc J 2004; 6:430-432

14. Shoenfeld T, Aron-Maor A: "Vaccination and autoimmunity - ‘vaccinosis’ a dangerous liaison?", J Autoimmunity 2000; 14:1-10

15. Vojdam A a kol.: "Antibodies to neuron-specific antigens in children with autism: possible cross-reaction with encephalitogenic proteins from milk, Chlamydia pneumoniae and Streptococcus group A", J Neuroimmunol 2002; 129:168-177

16. Lucarelli S a kol.: "Food allergy and infantile autism", Panminerva Med 1995; 37:137-141

17. O’Banion D a kol.: "Disruptive behavior: a dietary approach", J Autism Child Schizophr 1978; 8:325-337

18. Vojdani A a kol.: "Immune response to dietary proteins, gliadin and cerebellar peptides in children with autism", Nutr Neuroscience 2004; 7:151-161

19. McGeer PL, McGeer EG: "Autotoxicity and Alzheimer Disease", Arch Neurol 2000; 57:289-290

20. Malek-Ahmadi P: "Cytokines and etiopathogenesis of pervasive developmental disorders", Med Hypothesis 2001; 56:321-324

21. Weizman A a kol.: "Abnormal responses to brain tissue antigen in the syndrome of autism", Am J Psychiatry 1982; 139;1462-1465

22. Lee SC a kol.: "Cytokine production by human fetal microglia and astrocytes. Differential induction by liposaccharide and IL-1beta", J Immunol 1993; 150:2659-2667

23. Bauer S a kol.: "The neuropoetic cytokine family in development, plasticity, disease and injury", Nature Reviews/Neuroscience 2007; 8:221-232

24. Boulanger LM, Shatz CJ: "Immune signaling in neural development, synaptic plasticity and disease", Nature Reviews/Neuroscience 2004; 5:521-531

25. Agrawal A a kol.: "Thimerosal induces TH2 responses via influencing cytokine secretion by human dendritic cells", J Leukocyte Biol 2007; 81:1-9

26. Kidd P: "Th1/Th2 balance: The hypothesis, its limitations, and implication in health and disease", Altern Medicine Rev 2003; 8:223-246

27. Martin OC a kol.: "Hepatitis B immunization induces higher antibody and memory Th2 responses in new-borns than adults", Vaccine 2004; 22:511-519

28. Cohly HH, Panja A: "Immunologic findings in autism", In Rev Neurobiol 2005; 71:317-341

29. Singh VK: "Plasma increase of interleukin-12 and interferon-gamma. Pathological significance in autism", J Neuroimmunol 1996; 66:143-145

30. Jyonouchi H a kol.: "Proinflammatory and regulatory cytokine production associated with innate and adaptive immune responses in children with autism spectrum disorders and developmental regression", J Neuroimmunol 2001; 120:170-179

31. Pandey RS a kol.: "Autoimmune model of schizophrenia with special reference to antibrain antibodies", Biol Psychiatry 1981; 16:1123-1136

32. Zhang XY a kol.: "Elevated interleukin-2, interleukin-6 and interleukin-8 serum levels in neuroleptic-free schizophrenia: association with psychopathology", Schizophr Res 2002; 57:247-258

33. Turner W a kol.: "Measles associated encephalopathy in children with renal transplants", Am J Transplant 2006; 6:1459-1465

34. Larner AJ, Farmer SF: "Myelopathy following influenza vaccination in inflammatory disorder treated with chronic immunosuppression", Eu J Neurol 2000; 7:731-733

 

Zdroj

 

Share on Facebook
Share on Twitter
Please reload

Nejnovější články
Please reload

Ing. Hana Bláhová | Chodská 19 H, 61200 BRNO, Česká republika | GSM: +420 603 209 866 | e-mail: blahova.ha@seznam.cz | www.hblahova.com

IČ: 146 35 216 | Fyzická osoba zapsaná v Živnostenském rejstříku od 12.7.2004 | Evidenční číslo: 370200-2154488-00 | Jednací číslo:33921/04

Evidující úřad: Magistrát města Brna, Dominikánské nám. 1, 60167 Brno

Všechna práva vyhrazena © 2018 -2019  |  Detoxikace metodou Hany Bláhové  |  Created Milan Wimmer  |  Připomínky k funkčnosti webu - mail ADMIN