Neočkované děti nepředstavují pro nikoho žádné riziko, říká imunoložka z Harvardu

16.05.2019

Jednou ze silných stránek – a zároveň slabou stránkou – západního lékařského vzdělávání je jeho sklon vše rozebírat a zařazovat. Ačkoli mnoho údajů je dotaženo do nejmenších detailů, jen velmi málo pozornosti se věnuje vztahu mezi jednotlivými disciplínami.

 

I když se student medicíny může stát ve svém oboru skutečným specialistou, stává se i zařazeným a často neznalým velmi důležitých informací, které by byly zásadní pro širší, ucelenější přehled. A toto se jeví jako záměrné.

 

Příkladem, který to ilustruje, je svědectví Tetyany Obukhanychové, která svůj titul PhD. z imunologie získala na Rockefellerově univerzitě v New Yorku a postgraduální práci dělala na Harvardově univerzitě.

 

V přednášce, kterou přednesla v Britské Kolumbii (celé video najdete zde), mluvila o vědeckých důkazech z publikace pojednávající o epidemii spalniček v Quebecu v roce 2011.

Důkazy ukázaly, že 48 % těch, kteří spalničky dostali, byli proti spalničkám plně očkováni, a to ještě nebyli započteni ti, kteří byli proti spalničkám očkováni pouze jednou, neboť je hodili do jednoho pytle s neočkovanými. Našla si chvíli vypovědět příběh o tom, jak si tento jev začala uvědomovat.

 

Vyprávění imunologičky

 

Zajímavé je, že můj obor, oblast imunologie, základní obor, který je za všechny tyto teorie o imunitě svým způsobem odpovědný, se ve skutečnosti nezabývá reálným světem.

Výzkum provádíme v laboratořích. Naše profese je jakousi slonovinovou věží odtrženou od skutečného života a tyto zprávy ani nečteme, neboť našemu oboru jsou příliš vzdálené.

 

Čteme jen to, co se týká našeho výzkumu a obvykle je to o očkováních, o tom, jak se vytvářejí protilátky a o všech detailech imunitních reakcí.

 

A já jsem absolvovala celé své postgraduální vzdělávání v přesvědčení, že vakcíny vám poskytují imunitu a že když jste očkováni, je naprosto nemožné, doslova nemožné, abyste onemocněli, a jsem si zcela jistá, že většina mých kolegů v mém úzkém vědním oboru byla přesvědčena o tomtéž, neboť jsme o tom vícekrát mluvili.

 

V jistém bodě se mi o tom dokonce někdo zmínil a řekl, že byl očkován a spalničky dostal, ale já jsem nad tím jen víceméně mávla rukou a pomyslela si, že ten člověk v tom má určitě zmatek. Buď nebyl očkován, nebo to nebyly spalničky, jedna z těchto dvou možností.

 

Stalo se však to, že před několika lety jsem musela požádat o americké občanství a součástí postupu bylo předložit vaše záznamy o očkování. Tehdy to bylo poprvé, co jsem si pozorně prohlédla záznamy o mém očkování a zjistila jsem, že v dětství jsem byla proti spalničkám očkována dvakrát.

Tedy, nevěděla jsem o tom, protože jsem byla ještě příliš malá, abych si to pamatovala, co si však pamatuji opravdu dobře je, že jsem v jedenácti letech spalničky měla, a tak nepřikládat tomu význam bylo už trochu těžší.

Nedávno jsem to některým kolegům řekla a oni odpověděli: ‚Ale, to se mýlíš, to nebyly spalničky!‘ nebo ‚Jak to víš?‘ Ověřila sis, zda si ten virus skutečně měla?‘ Takže je to jen záležitost lékařské diagnózy, že ano?

 

Ale víte, já jsem žila na Ukrajině a tam byly spalničky značně rozšířeny a lékaři je uměli rozpoznat. Ať tak či onak, důvodem, proč jsem tyto papíry musela vyhledat, bylo potvrdit, zda se ve svých spalničkách mýlím já, nebo se jedná o obecný jev, který se děje a je zdokumentován v literatuře.

 

A on v literatuře zdokumentován opravdu je. Ale imunologové o tom nevědí.

Chvíli se nad tím zamyslete. Získáte svůj titul PhD. z imunologie a odcházíte ze školy do světa pracovat na věci, jako je, ehm, imunizace, a nedozvěděli jste se, že určité nemoci můžete nadále dostat, i když jste proti nim plně očkováni?

 

Ačkoliv je to vědecky zdokumentovaný a nepopiratelný fakt? Opět, záměrná ignorace.

 

Zastrašování farmaceutickým průmyslem a státními orgány

 

Studentům medicíny, kteří se stávají rodinnými lékaři či pediatry, se praxe provádění nezávislého výzkumu již dostupných vědeckých důkazů, který je v rozporu s ortodoxností západní medicíny, rozhodně neschvaluje.

 

Navíc ti, kteří chtějí tyto poznatky využít k poskytování rad svým pacientům, se často ocitají v záměrném kříži odsuzování establišmentem a zdravotnickým průmyslem.

Jedním z příkladů je lék proti bolesti Vioxx, který podle odhadů vedl k 60 000 úmrtím, a díky kterému musela společnost Merck na urovnání 27 000 soudních sporů vyplatit téměř 5 miliard dolarů.

 

Emaily společnosti Merck z roku 1999 ukázaly, že někdejší vedoucí pracovníci se pokoušeli lékaře, kteří neradi předepisovali Vioxx, zastrašovat, nebo něco ještě horšího.

V jednom emailu se psalo: „Možná bychom je měli vyhledat a zničit na místě, kde žijí,“ zatímco jiné emaily přeposílaly seznam nesouhlasících lékařů, jejichž chtěli „zničit“, „neutralizovat“ nebo „zdiskreditovat“.

Kdyby lékaři začali nahlížet do nezávislého výzkumu očkovacích látek a skutečně nahlas zpochybnili jejich bezpečnost a účinnost, rychle by se ocitli na takovém odvětvovém seznamu lidí určených k odstřelu a riskovali by ztrátu svých lékařských licencí, zničení své pověsti a možná i něco více.

 

A to je důvod, proč jsou výzvy establišmentu – jako je ta, kterou nastolila Tetyana Obukhanychová – tak důležité pro nás, kteří jen jednoduše hledáme objektivní fakta a racionální teorii, která je spojuje, zejména když se jedná o bezpečnost našich dětí.

Vědci jako Tetyana vůbec netouží být aktivisty, raději by se věnovali výzkumu a měli nadřízený orgán, který jedná podle jejich zjištění. Žijeme však v časech, kdy představitelé zdravotnictví jsou zkorumpováni, poháněni penězi a mají nad lidmi nesmírnou moc.

 

A tak jediný způsob, jak mohou vědci šířit pravdu o svých objevech, je vyslovovat tu pravdu sami. Často to však znamená vzdát se klidného a bezpečného života výzkumníka a vystupovat na veřejnosti jako aktivisté.

 

Obrana volby neočkovat

 

Jeden ze závěrů, ke kterým dospěla Tetyana po přezkoumání vědeckých zjištění z reálného světa o bezpečnosti a účinnosti vakcín, je ten, že neočkované děti nepředstavují v porovnání s těmi očkovanými žádnéz výšené riziko pro zdraví veřejnosti.

 

V otevřeném dopisu zákonodárcům, kteří právě zvažují zákon o očkování, uvádí:

„Diskriminace ve veřejné škole uplatňovaná proti dětem, které nejsou očkovány z důvodů svědomí, je zcela bezdůvodná.“ 

 

Vážený zákonodárce:

Jmenuji se Tetyana Obukhanychová a jsem držitelkou titulu PhD. v oblasti imunologie. Tento list píšu v naději, že napraví několik notorických nejasností ohledně vakcín, abych Vám pomohla utvořit si názor podporovaný akceptovanou teorií o očkování a novými vědeckými objevy…

 

Znamenají neočkované děti vyšší hrozbu pro veřejnost než očkované děti?

 

Často se uvádí, že ti, kteří se z důvodů svědomí rozhodnou nezaočkovať své děti, ohrožují ostatní veřejnost. A toto je základním důvodem většiny návrhů zákonů ke zrušení výjimek z očkování (nebo k odpírání mateřské školky, jak se o to v současnosti snaží Ministerstvo zdravotnictví na Slovensku, v ČR to už platí – poznámka redakce).

 

Měli byste vědět, že povaha ochrany umožněná mnohými současnými vakcínami – mezi které patří většina vakcín doporučených pro děti – není v souladu s tímto prohlášením.

Níže jsem uvedla doporučené vakcíny, které neumí zabránit přenosu onemocnění, buď kvůli tomu, že nejsou určeny k zabránění přenosu infekce (jsou určeny spíše k zamezení symptomů onemocnění), nebo proto, že jsou určeny na nepřenosné nemoci.

 

Níže zmínění lidé, kteří očkování nedostali, neznamenají pro zdraví veřejnosti o nic vyšší riziko než ti, kteří ho mají, z čehož vyplývá, že diskriminace neočkovaných dětí v prostředí státních škol a školek není oprávněna.

 

1. IPV (inaktivovaná polio-vakcína proti dětské obrně) neumí zabránit přenosu polio-viru. Divoký polio-virus, tedy virus dětské obrny, u nás neexistuje již alespoň dvě desetiletí.

I kdyby měl být divoký polio-virus znovu zavlečen z důvodů cestování či migrace, očkování proti dětské obrně vakcínou IPV neumí ovlivnit bezpečnost veřejných prostorů.

Všimněte si prosím, že vyhubení viru dětské obrny se připisuje jiné vakcíně, OPV, tedy orální vakcíně proti poliomyelitidě. I navzdory tomu, že OPV je schopna bránit šíření polio-viru, u nás byla pro obavy z bezpečnosti již dávno nahrazena IPV.

 

2. Tetanus není nakažlivé onemocnění, je spíše získané z hlubokých bodných ran kontaminovaných spory bakterie Clostridium tetani. Očkování proti tetanu (prostřednictvím kombinované vakcíny DTaP) nemůže změnit bezpečnost veřejných prostorů; je určeno pouze k poskytnutí osobní ochrany.

 

3. Ačkoliv je vakcína proti difterickému toxoidu (obsažená také ve vakcíně DTaP) zamýšlena jako prevence před účinky záškrtu způsobujícího onemocnění, není určena k tomu, aby zabraňovala usidlování a přenosu Corynebacterium diphtheriae, tedy korynebaktérie záškrtu.

Očkování proti záškrtu nemůže změnit bezpečnost veřejných prostorů; i ono je určeno pouze na osobní ochranu.

 

4. Acelulární vakcína proti černému kašli (aP) (poslední složka kombinované vakcíny DTaP), která se nyní používá na přeočkování, nahradila v 90. letech celobuněčnou vakcínu proti černému kašli, po čemž následovalo bezprecedentní vzkříšení černého kašle.

Experiment se záměrnou infekcí černým kašlem u primátů odhalil, že současná aP vakcína není schopna zabránit kolonizaci a přenosu bakterií černého kašle. Ohledně tohoto závažného zjištění vydaly úřady varování.

Navíc setkání Rady vědeckých poradců v CDC v roce 2013 odhalilo další alarmující údaj, a sice, že varianty černého kašle (PRN-negativní kmeny), které v současnosti cirkulují, získaly selektivní výhodu infikovat ty, kteří mají nejnovější očkování DTaP, což znamená, že lidé se současným očkováním mají vyšší pravděpodobnost být infekční, a tedy nakažliví než lidé, kteří nejsou očkováni.

 

5. Z četných typů bakterií Haemophilus influenzae vakcína Hib pokrývá pouze typ b. Navzdory svému jedinému záměru snížit symptomatické a asymptomatické (bezchorobné) chování Hib, zavedení vakcíny Hib nechtěně posunulo kmenovou dominanci směrem k jiným typům H. influenzae (typům a až f).

 

Tyto typy způsobovaly invazivní onemocnění vysoké závažnosti a zvyšovaly jeho výskyt u dospělých v éře očkování dětí vakcínou Hib (viz registr vědecké studie, položka č. 4).

Běžná populace je nyní zranitelnější než před zahájením kampaně vakcinace vakcínou Hib. Diskriminace dětí, které nejsou očkovány touto vakcínou, nedává v éře onemocnění H. influenzae jiným typem než b žádný vědecký smysl.

 

6. Hepatitida typu B je virus přenášený krví. Nešíří se ve veřejném prostředí, a zejména ne mezi dětmi, u kterých je nepravděpodobné vysoce rizikové chování, jakým je společné používání jehel nebo intimní styk.

 

Očkování dětí proti žloutence typu B nemůže významně pozměnit bezpečnost veřejných prostorů. Navíc vstup do školy není zakázán dětem, které jsou chronickými nositeli hepatitidy typu B.

 

Zakázat přijat do školy nebo školky děti, které nejsou očkované – a ani nejsou nositeli hepatitidy typu B – by vytvářelo nesmyslnou a nelogickou diskriminaci.

 

Z celkového pohledu člověk, který z důvodů svědomí není očkován vakcínami IPV, DTaP, HepB a Hib, nepředstavuje pro veřejnost o nic vyšší nebezpečí než člověk, který je očkován. Jakákoliv diskriminace je neoprávněná.

 

Jak často dochází k nepříznivým reakcím na očkování?

 

Často se uvádí, že očkování jen zřídka vede k závažným nepříznivým reakcím.

Bohužel se však toto tvrzení nezakládá na pravdě.

Nedávná studie provedená v kanadské provincii Ontario, dokázala, že očkování ve skutečnosti vede k návštěvě na jednotce intenzivní péče u 1 ze 168 dětí do 12 měsíců od očkování a u 1 ze 730 dětí do 18 měsíců od očkování (viz registr vědecké studie, položka číslo 5).

Když je riziko nepříznivé reakce vyžadující návštěvu JIS po plánovaných dětských očkováních tak prokazatelně vysoké, musí zůstat možnost rozhodnout o očkování rodičům, kteří mohou být pochopitelně neochotní podstoupit toto bezprostřední riziko, aby ochránili své děti před nemocemi, které jsou obecně považovány za mírné nebo takové, kterým jejich děti možná nebudou nikdy vystaveny.

 

Může diskriminace rodin, které jsou proti očkováni z důvodů svědomí, zabránit budoucím epidemiím přenosných virových onemocnění, jako jsou spalničky?

Výzkumníci zabývající se výzkumem spalniček jsou si již dlouho vědomi „spalničkového paradoxu“. Cituji z článku Polanda & Jacobsona (1994): „Selhání v dosažení cíle eliminovat spalničky: zjevný paradox spalničkových infekcí u očkovaných osob.“  Arch Intern Med 154: 1815-1820:

 

„Očividný paradox je ten, že jak míra očkovanosti proti spalničkám v populaci výrazně stoupá, spalničky se stávají onemocněním očkovaných osob.“

Další výzkum stanovil, že „spalničkový paradox“ způsobuje část populace nazývaná SLABĚ REAGUJÍCÍ NA VAKCÍNU. Slabě reagující lidé jsou ti, kteří na první dávku vakcíny proti spalničkám reagují nevýrazně.

 

Tito jednotlivci si tak chabou imunitní reakci zachovávají až do následujícího přeočkování a v průběhu 2-5 let se rychle vrátí do skupiny „silně reagujících“, a to i přesto, že byli plně očkováni.

Přeočkování neumí napravit slabou reakci: zdá se, že se jedná o imunitně-genetický rys. Podíl slabě reagujících mezi dětmi se odhaduje na 4,7 %.

Studie epidemií spalniček v kanadském Quebecu a Číně svědčí o tom, že k epidemiím spalniček nadále dochází i v případě, že je očkovanost nejvyšší (95-97 %, nebo dokonce 99 %, viz registr vědeckých studií, položky číslo 6 a 7).

 

Je to proto, že dokonce i u silně reagujících na vakcínu, očkováním vytvořené protilátky časem slábnou. Imunita získaná očkováním se nevyrovná celoživotní imunitězískané přirozenou expozicí organismu onemocnění.

Bylo zdokumentováno, že očkované osoby, které nečekaně dostanou spalničky, jsou nakažlivé. Vlastně, dvě velké epidemie spalniček v roce 2011 (v kanadském Quebecku a americkém New Yorku) byly dovezeny dříve očkovanými jednotlivci.

Z těchto údajů může být zřejmé, že zrušení výjimek v očkování, které momentálně využívá pouze malé procento rodin, problém opětovného vzkříšení onemocnění ani nevyřeší, ani nezabrání reimportu a epidemiím dříve odstraněných onemocnění.

 

Je diskriminace odpůrců očkování z důvodu svědomí jediným praktickým řešením?

 

Většina případů spalniček při nedávných epidemiích v USA (včetně nedávné epidemie v Disneylandu) jsou dospělí a velmi malé děti, zatímco v předočkovací éře se spalničky vyskytovaly hlavně ve věkovém období 1 až 15 let.

 

Po přirozené expozici organismu spalničkám následovala celoživotní imunita před opětovnou infekcí, zatímco imunita získaná očkováním časem slábne, takže dospělí navzdory očkováni v dětství zůstávají nechránění před onemocněním spalniček. Nebezpečnější jsou spalničky pro nemluvňata a dospělé než pro děti školního věku.

 

Navzdory vysoké šanci vystavení nákaze v předočkovací éře se spalničky prakticky nikdy nevyskytovaly u dětí mladších než jeden rok, a to kvůli silnému mechanismu přenosu mateřské imunity.

 

Dnešní zranitelnost velmi malých dětí vůči spalničkám je přímým důsledkem dlouhotrvající masové očkovací kampaně z minulosti. Během ní jejich matky, samy očkované v dětství, nebyly schopny zažít spalničky přirozeně v bezpečném školním věku a vytvořit si celoživotní imunitu, která by se přenesla i na jejich děti a chránila je tak před spalničkami v prvním roce života.

Pro napodobení nyní narušené mateřské imunity naštěstí existuje léčebná náhrada. U nemluv- ňat, jakož i dalších zranitelných či imunokompromitovaných jednotlivců, přichází v úvahu podání imunoglobulinu, opatření potenciálně zachraňujícího život, který jim dodává protilátky namířené proti viru, aby onemocnění předešli, nebo ho zmírnili (viz registr, položka č. 8).

 

Shrnutí

 

1) Kvůli vlastnostem moderních vakcín neočkovaní jednotlivci nepředstavují o nic vyšší riziko přenosu obrny, záškrtu, černého kašle a četných kmenů H. influenzae kromě typu b než očkováni jednotlivci.

Neočkovaní jednotlivci nepředstavují doslova žádné nebezpečí přenosu hepatitidy typu B ve školním prostředí, a tetanus není přenosný vůbec.

 

2) Po pravidelném dětském očkování je významně zvýšené riziko návštěv na jednotce intenzivní péče, což svědčí o tom, že očkování není bezrizikové.

 

3) Epidemiím spalniček nelze zcela předejít ani kdybychom měli téměř stoprocentní očkovanost.

 

4) Ti, kteří mohou být vystaveni těmto onemocněním, mají k dispozici imunoglobulin, účinnou metodu prevence spalniček a dalších virových onemocnění u očkování nezpůsobilých malých dětí a imunokompromitovaných osob.

Celkově tato čtyři fakta objasňují, že diskriminace ve školním prostředí namířená proti dětem neočkovaných z důvodu svědomí, je zcela neodůvodněná, protože očkovací status odpůrců z důvodu svědomí nepředstavuje pro veřejnost žádné zvýšené riziko.

 

S pozdravem,

Tetyana Obukhanychová, PhD.

 

 

 

Ponaučení

Průměrný člověk není vědec, a tak se při hledání rozhodnutí o bezpečnosti a účinnosti očkování spoléhá na integritu profesionálů.

Ti, kteří se jen trochu věnovali výzkumu, se mnou budou jistě souhlasit, že údaje o vakcíně jsou prezentovány velmi vágně a komplikovaně, jsou plné opakujících se prohlášení o tom, že ‚byla prokázána bezpečnost a účinnost očkovacích vakcín‘.

Naopak alternativní údaje, které jsem viděla, se zdají být psány co možná nejjednodušeji a nejsrozumitelněji a souvislost mezi teorií a údaji je mnohem jasnější.

‚Diskusia‘ o očkování, pokud to tak můžeme nazvat, je příležitostí pro všechny cvičit se ve své soudnosti a vidět výmluvné znaky touhy hledat a sdílet pravdu ve srovnání s touhou kvůli ziskům a v naprosté nevšímavosti k lidskému životu pravdu skrývat.

Toto je pro některé lidi těžké, protože je to v rozporu se světonázorem, že úřadům, kterým jsme předali svou moc, skutečně záleží na lidstvu a lidském životě.

Uvědomění si tohoto omylu nás však motivuje k hledání naší nezávislosti od úřadů a přispívá k našemu kolektivnímu probuzení.

 

Zdroj

 

 

 

 

Share on Facebook
Share on Twitter
Please reload

Nejnovější články
Please reload

Ing. Hana Bláhová | Chodská 19 H, 61200 BRNO, Česká republika | GSM: +420 603 209 866 | e-mail: blahova.ha@seznam.cz | www.hblahova.com

IČ: 146 35 216 | Fyzická osoba zapsaná v Živnostenském rejstříku od 12.7.2004 | Evidenční číslo: 370200-2154488-00 | Jednací číslo:33921/04

Evidující úřad: Magistrát města Brna, Dominikánské nám. 1, 60167 Brno

Všechna práva vyhrazena © 2018 -2019  |  Detoxikace metodou Hany Bláhové  |  Created Milan Wimmer  |  Připomínky k funkčnosti webu - mail ADMIN