Nová invaze do našich obcí a měst: koutule Clogmia albipunctata
Muška Clogmia albipunctata z čeledi koutulovití (Psychodidae) je tropický a subtropický druh řádu dvoukřídlí (Diptera), který se v posledním desetiletí relativně rychle a nepozorovaně rozšířil do oblastí mírného pásu včetně střední Evropy. Tento náš „nový“ druh je silně vázán na antropogenní prostředí, ve kterém přežívá klimaticky nevhodné zimní období, přesto v teplých měsících může kolonizovat i přírodní biotopy. Doposud nevíme, jestli ohrožuje naše původní zástupce koutulí v přírodě, ale vzhledem k bionomii (způsobu života) představuje jisté zdravotní riziko pro člověka, zejména jako vektor bakteriálních infekcí. Zjištění, že náleží také mezi myiatické druhy, nás vedlo k podrobnějšímu popisu problematiky myiáz.
Koutule C. albipunctata hojně obývá teplé oblasti téměř celého světa. Mezi ostatními zástupci čeledi vyniká jak svou velikostí, tak křehkým, rádoby motýlím vzhledem. Při letmém pohledu tato zhruba čtyřmilimetrová muška pravděpodobně nezaujme, přesto jde v našich klimatických podmínkách o jednu z největších koutulí. Čeled koutulovití se dělí do 6 podčeledí, z nichž se v České republice a na Slovensku vyskytují zástupci pouze tří – Psychodinae, Sycoracinae a Trichomyiinae (celkem u nás mají více než 170 druhů). Cestovatelé vyjíždějící do teplých krajin světa s výskytem leishmaniózy nebo virové horečky papatači (flebotomová horečka) pravděpodobně znají krevsající koutule podčeledi Phlebotominae, které původce uvedených onemocnění přenášejí. Naštěstí zmíněná rizika s novým nebodavým přírůstkem v naší přírodě ne hrozí – C. albipunctata patří do podčeledi Psychodinae, tedy mezi koutule, které krev nesají.
Nový invazní zástupce v naší přírodě
V původní domovině jsou přirozeným líhništěm tohoto druhu polotekuté substráty s dostatkem organických látek. Mezi přírodní biotopy patří mělké kaluže znečištěné organickými látkami a zahnívající dutiny stromů naplněné vodou (dendrotelmy). Druhotně vznikla vazba na antropogenní prostředí, zejména odpadní vody z koupelen, kuchyní a toalet. Proto se koutulím někdy lidově říká koupelnové nebo žlábkové mouchy.
Jak jsme již uvedli, jde o teplomilný druh, přesto ho v posledním desetiletí za - znamenáváme ve více či méně ojedinělých nálezech i v oblastech mírného pásu, kde se předpokládá jeho pasivní šíření do nových území (především větrnými proudy, dopravními prostředky apod.). V případě proniknutí do míst s vhodnými podmínkami setrvává koutule na nové lokalitě a probíhá její zdárný vývoj. Při pohledu na mapu Evropy byla doposud dokumentována z Belgie, Francie, Chorvatska, Itálie, Německa, Nizozemska, Řecka, Sardinie, Slovinska a Španělska. Objevení druhu ve střední Evropě není tudíž příliš velkým překvapením. Na Slovensku byl jeho výskyt poprvé doložen v r. 2011 a podle několika fotografií nelze vyloučit, že zde žije už od r. 2005 (Ježek a kol. 2012, Oboňa a Ježek 2012).
Nálezy z České republiky vedou k dalšímu zamyšlení. Na Moravě byla tato koutule poprvé zaznamenána v r. 2011 v Brně, a to kupodivu hned na 9 lokalitách (obr. 1). Přitom na jedné z nich, na panelovém sídlišti v Bystrci, byl s pomocí Tomáše Labuse (Deratizace Brno), kterému tímto děkujeme, zjištěn přímo masový výskyt larev i dospělců (Ježek a kol. 2012). Z uvedeného vyplývá, že osídlování Brna teplomilnou koutulí proběhlo nepozorovaně.
Byla zjištěna, až když se ve zmíněné městské aglomeraci v podstatě zabydlela. Zdálo by se, že časem ji můžeme očekávat i v dalších obcích a městech našeho státu. ...
Celý článek si můžete přečíst zde