top of page
Obrázek autoraMilan Bláha

V Opavě razantně přibylo případů krvácivé horečky

Již šest případů nebezpečné hantavirózy řešili zdravotníci Slezské nemocnice v Opavě za poslední půlrok v Opavě. Choroba patřící mezi krvácivé horečky se na člověka přenáší od drobných hlodavců. Nemocnice dává nárůst počtu onemocnění do souvislosti s přemnoženými hraboši, uvedl ve středu primář infekčního oddělení Petr Kümpel.

Hantaviróza patří do skupiny krvácivých horeček, tak jako ebola. Není ale na rozdíl od eboly přenosná z člověka na člověka.

„Onemocnění bylo popsáno již v 50. letech v Koreji, kdy se jím vážně nakazily tisíce amerických vojáků, ale až v roce 1976 se podařilo izolovat původce. Dnes jsou různé druhy hantavirů známy po celém světě. V Evropě je smrtelný průběh vzácný, ale řadě pacientů může nemoc způsobit trvalé následky,” uvedl Kümpel.

Onemocnění se nejprve projevuje jako chřipka s teplotami a bolestmi hlavy či svalů. Později pacientovi klesne tlak, je malátný a nakonec jsou poškozeny ledviny. Člověk močí jen málo, moč se zadržuje v organismu. Posléze se situace změní a pacient naopak začne vylučovat značné množství moči. Inkubační doba se pohybuje od jednoho až do tří týdnů.

V minulých letech nemocnice obvykle zachytila jeden případ za rok až dva, nynějších šest případů za šest měsíců představuje razantní nárůst. Na výrazně vyšší výskyt této infekce upozornili už loni němečtí lékaři.

Virus stačí vdechnout

Jednou z šesti nakažených pacientek z regionu je Marta Trlicová. Onemocněla pravděpodobně na Osoblažsku. Po několika dnech, kdy se domnívala, že má chřipku, a snažila se s nemocí bojovat doma, skončila v nemocnici. Tam nakonec strávila 15 dnů, aktuálně je pět dnů v domácí péči. Novinářům dnes řekla, že se stále cítí velmi unavená. „Nemůžu normálně fungovat, jedu tak na 30 až 40 procent,” řekla mladá maminka. Dodala, že nepříjemná pro ni byla hlavně situace, kdy fakticky ze dne na den kvůli zadržování moči přibrala 14 kilogramů, posléze naopak musela chodit na WC každých 45 minut.

V Česku se vyskytují nejčastěji dva kmeny hantavirózy: dobrava a pumala. Nemoc přenášejí hlodavci, stačí vdechnout vir, který může být v moči nebo trusu zvířete. Pacient se tak může nakazit v přírodě nebo i v domácnosti, když třeba zametá tam, kde se pohyboval nakažený hlodavec.

Na hantavirózu dosud nebyl vyvinut žádný lék, vakcína se připravuje. Lékaři jsou odkázáni hlavně na korekci vnitřního prostředí a udržování funkce ledvin. Někdy je nutno pacienta dialyzovat. „V našem regionu máme velké štěstí, že výborně pracující referenční laboratoř pro hantaviry je v Ostravě a všechny výsledky můžeme rychle konzultovat,” dodal primář.

180 zobrazení
Hledání podle štítků
bottom of page