Afričtí migranti coby biologická zbraň
Hned dva články jsem věnovala upozornění na fakt, že nám může hrozit nesrovnatelně horší epidemie, než je nějaký koronavirus z Číny, u kterého je mortalita pouhá 2%. Tedy na nákazu zemře zpravidla jen velmi oslabený jedinec, buď hodně starý nebo trpící už nějakými dalšími chorobami.
V prvním článku jsem se zmínila o tom, jak na jedné straně dochází k maximálním bezpečnostním opatřením, která mají zabránit šíření koronaviru, ale na druhou stranu nikoho nezajímá, že z Afriky, která je semeništěm různých tropických nemocí, ale i nemocí, které už byly v Evropě dávno vymýceny, se do Evropy vydávají statisíce migrantů, potencionálních přenašečů různých nemocí a parazitů.
V dalším článku jsem upozornila na fakt, že souběžně s epidemií koronaviru v Číně probíhá epidemie krvácivé horečky lassa v Africe, kde již zachvátila několik zemí, především pak Nigérii. Jenže, zatímco kolem čínského koronaviru vznikla nebývalá panika, po celém světě odmítají přistávání letadel z Číny, nevydávají se víza čínským občanům a celosvětově jdou na dračku respirační roušky, ohledně epidemie krvácivé horečky lassa se mlčí. Přitom tato epidemie má nejen více nakažených, ale také větší úmrtnost.
Zatímco Číňané jsou tedy na indexu nežádoucích, Afričané jsou v Evropě vítáni a bez jakýchkoli prohlídek od italských či španělských břehů putují dál do Evropy. Zatímco loď, kde je sedm tisíc civilizovaných výletníků na okružní cestě po Evropě je kvůli jednomu podezření na koronavirus kompletně držena v karanténě, lodě neziskovek, plné afrických invazních kobylek, mohou kotvit v italských přístavech a jejich osazenstvo, aniž by bylo jakkoli zadržováno, pak putuje dál jak libo.
A teď konkrétně:
29.1.2020 Ocean Viking, norská loď francouzské neziskovky SOS Mediteranee s Lékaři bez hranic na palubě, přivezla do přístavu Taranto v italském regionu Apulie 403 migrantů a jen 3 dny poté se v italském městě Pozzallo vylodilo dalších 363 migrantů z Afriky.
Nikdo z nich neprošel lékařskou prohlídkou ani karanténou, všichni byli po přistání lodi propuštěni na pevninu. Bohužel, jak jsem zjistila, mnoho lidí má dojem, že nakazit se od případně nakažených migrantů mohou jen vítači z lodí neziskovek nebo ti, kdo pracují v táborech pro migranty, tedy většinou opět sluníčkáři.
Jenže to je krutý omyl. Nakazit se může takřka kdokoli. Dám vám konkrétní příklad ze života. Jeden příbuzný pracuje pro rakouské dráhy a jezdí na mezinárodních spojích. Má za úkol odbavovat cestující, kontrolovat jízdenky, případně prodej občerstvení apod. Jezdí hodně často na trase Vídeň – Řím nebo Vídeň – Benátky a zpět. Právě v těchto vlacích, které míří z Itálie do Rakouska, potažmo pak dál do Evropy (Německo), se s africkými migranty velmi často setkávají. A to jak personál, tak ostatní cestující. Tito migranti už předtím prošli nádražím, plným lidí a byli nejspíš i v daném městě. Museli nějak cestovat na trase, která vede od místa, kde přistála jejich loď do města, kde nastoupili do vlaku. Po celou cestu s nimi mohlo přijít do kontaktu mnoho lidí.
Další lidé s nimi přijdou do kontaktu nejen v dopravních prostředcích (odkud je občas bez jízdenky vyhodí), ale nejspíš také v obchodech. Migranti také vykonávají potřebu kdekoli na ulici (a to i velkou) u nádraží a dokonce i v centrech jimi zaplavených měst, kde prý tento pohled není nic neobvyklého. Tedy možností, jak se od nich jakkoli nakazit je nepřeberně a nemusí u toho být ani žádný vítač.
Kdokoli, kdo by se takto nakazil, může nemoc roznášet v okruhu svých blízkých a pak to může pokračovat dál. Tedy případná epidemie z Afriky by mohla být šířena všude na trase, kde se migranti pohybují. Samozřejmě nechci podsouvat, že by mělo jít právě o současnou krvácivou horečku. Může to být cokoli jiného, třeba i nějaká v Evropě dávno vymýcená choroba.
Je jasné, že v ohrožení může být kdokoli, zejména pak ten, kdo přijde – třeba v rámci svého povolání nebo na svých cestách – do kontaktu se zcela zdravotně neprověřenými anonymními migranty.
Na některé nemoci se přijde až v místě, které je pro migranta cílovou destinací, tedy třeba v Německu. Už v prvním pololetí 2017 bylo při lékařských prohlídkách registrovaných migrantů v Německu zjištěno 786 případů tuberkulózy, 542 případů hepatitis a jeden případ lepry. A to se údaje nezveřejňovaly zdaleka ke všem chorobám a jde o jedno pololetí, tedy jen o tu pověstnou špičku ledovce. Také ne každý migrant se registruje, někdo může být přenašečem nemoci, aniž by on sám nějak trpěl příznaky.
Tedy nakazit se může kdokoli a kdykoli se může stát, že se nějaká africká epidemie “přelije” i do Evropy. Migrantů proudí dostatek, Itálie má novou, vítačskou vládu, Španělsko vítá kontinuálně. V ohrožení je takřka jakýkoli obyčejný člověk. A jak je vidět, evropské politiky africké epidemie a ochrana před nimi nezajímají.
Kdo totiž zcela jistě v ohrožení není, jsou politici, kteří celou migraci podporují a řídí, stejně jako jejich loutkovodiči nebo šéfové či klíčoví sponzoři neziskovek, které migranty do Evropy vozí.