• Převzatý článek

Po návratu z dovolené nepijte vodu z kohoutku

Lidé by po návratu z dovolených neměli pít vodu z kohoutku. Vědci z Mendelovy univerzity zjistili, že se z potrubí uvolňují kovy. Konzumace takové vody může vést k drobným zdravotním problémům, třeba bolesti hlavy.

Vědci zkoumali potrubí z různých materiálů. Naložili je do vody a pak zjišťovali, jaké látky se uvolnily.

Pokud se vracíte z několikadenní dovolené domů, nepijte hned vodu z kohoutku, ani z ní nevařte. Voda, která stojí delší dobu v potrubí, může totiž obsahovat i třikrát větší množství těžkých kovů, než je doporučená denní dávka. S tímto zjištěním přišli brněnští vědci z Mendelovy univerzity. Navrátilcům proto doporučují, aby podle délky potrubí dostatečné množství vody odpustili. Je vhodná jen na praní nebo setření podlahy. Problém se nejčastěji týká pozinkovaného potrubí, které převažuje v domech postavených asi do poloviny devadesátých let minulého století. „Simulovali jsme situaci, která může nastat v rozvodu domu, kdy několik dní nedochází k odběru vody. Třeba u pozinkovaného potrubí se nám už po 24 hodinách prokázal nadlimitní obsah těžkých kovů, tady konkrétně zinku,“ uvedl výzkumník z Mendelovy univerzity docent Petr Junga. Požití takové vody může způsobit lehké zdravotní problémy, jako je třeba bolest hlavy. Junga taky zdůraznil, že pokud voda v pozinkovaném potrubí dlouho nestojí, stát se nic nemůže. S doporučením brněnských vědců souhlasí také hygienici. „Je vhodné třeba kbelík vody odtočit, protože není dobré, když voda v trubkách dlouho stojí. Mikrobiologické ukazatele tam jsou zhoršené,“ řekla mluvčí středočeské hygieny Dana Šalamunová. Podle ní kontrolují kvalitu pitné vody standardně tekoucí z kohoutku, ale ne dlouhodobě stagnujíc


Výzkumníci předpokládali, že těžké kovy se do déle stojící vody uvolňují pouze z kovového potrubí, ať je jakkoli staré. Proto je překvapilo, že se nebezpečné látky vyskytly i v některých plastových trubkách. Ty se v současnosti vyrábějí a instalují nejčastěji.


„Zajímavé je, že polyethylenové trubky od jedněch výrobců vycházely podlimitně a od jiných výrobců některé kovy třeba po týdnu vyskočily. Tam bude nejspíš problém v nevhodné surovinové skladbě. Mohli použít nějakou látku, která kov nese. Ale je to zatím jen hypotéza,“ zdůraznil Junga s tím, že tyto souvislosti budou zkoumat dál.

Celkově ale plastové potrubí dopadlo lépe než hlavně dříve vyráběné měděné, mosazné nebo nerezové. Plast je tak stále nejbezpečnějším materiálem pro vodovodní trubky. „Plast má osmkrát hladší povrch než kov a obecně platí, že čím je hladší povrch, tím je menší migrace toho, co je v potrubí, do vody,“ uvedl ředitel společnosti Gascontrol Plast Marek Marhevský. Firma vodovodní potrubí vyrábí.


Přestože je pravděpodobnost, že se do plastových trubek uvolňují kovy, poměrně malá, vypouštění vody je i tak vhodné. „Rozhodně to doporučuju. Když se po týdnu vrátíte, je jakost vody nižší. Například se tam pomnožily bakterie, které se v potrubí v nějakém stopovém množství nacházejí vždycky. Voda stagnuje a chlor po určité době vyprchá,“ upřesnil Junga.

Mikroorganismy se množí lépe v teplé vodě a výzkum prokázal, že i těžké kovy se do ní uvolňují víc.


Vědci testovali celkem pět typů potrubí. Naložili je do demineralizované vody a po 24 hodinách, třech dnech a po týdnu zkoumali přítomnost sledovaných prvků v miligramech na litr vody. Použili metodu spektrofotometrie, která využívá toho, že látky pohlcují světlo různých vlnových délek.

Výzkumníky teď čekají další analýzy, kompletní výsledky budou mít na konci letošního roku.


Zdroj


Pokud Vás tento článek zaujal, dejte mu lajk kliknutím na ikonu srdíčka (napravo dole pod článkem)

194 zobrazení
Hledání podle štítků