• Převzatý článek

V Česku je západonilská horečka. Šíří ji i český komár, říká expert

Na zmírnění komáří kalamity máme jen několik málo dní a nikdy se to nepovede úplně, říká odborník na komáry RNDr. Oldřich Šebesta, který mimo jiné ozřejmil i okolnosti šíření tropických nemocí komáry v Česku.

Obr. Komár Aedes albopictus (komár tygří či tygrovaný). Druh přenášející tropické nemoci původem z jihovýchodní Asie už se vyskytuje i na Moravě.



S komáry alespoň párkrát za léto bojujeme v Čechách snad všichni, ne každý ale tuší, že existuje i někdo, kdo se tím zabývá profesionálně pod záštitou hygienické stanice. Je tohle záležitost čistě jižní Moravy? Takovým způsobem jako v Jihomoravském kraji to nikde jinde nefunguje. Je to způsobeno tím, že tento kraj má s komáry nejvíc problémů. A to hned z několika důvodů. Jednak jsou to rozsáhlé lužní lesy kolem dolního toku Moravy a Dyje, které poskytují ideální podmínky pro líhnutí kalamitních druhů komárů. To znamená, že kalamity jsou tady největší. Jsou samozřejmě i jinde, třeba na Litovelsku nebo Poděbradsku, ale nikdy to nejsou tak obrovská území jako v Jihomoravském kraji.

Jižní Morava je také otevřená do nížin v Rakousku i na Slovensku směrem na Balkán, a je tam poměrně teplé klima. To znamená, že je to jakási vstupní brána pro teplomilné druhy rostlin a živočichů včetně komárů, ti se tady objevují většinou jako první z celé republiky.

Důležité je i to, že je zde spousta rybníků, kde je hodně ptáků. Ti nám sem mohou přinést nemoci, především tedy západonilskou horečku. Na jižní Moravě jsou i parkoviště, kde často zastavují auta přijíždějící z Balkánu nebo odjinud z jihu, třeba z Itálie, to také hraje roli.


Jak se postupuje při prevenci komářích kalamit?

Musíme sledovat průtoky řek a počasí, musíme být ve spojení s majiteli lesů, aby nás upozornili, kdy se objeví voda, což se snažíme sledovat i průběžně a v určitých intervalech oblasti objíždíme. Když dojde k zaplavení, sledujeme, co se v té vodě děje a podle toho dál postupujeme.


Jak vypadá samotné hubení komárů?

V současné době jsou jedinou možností, jak výrazným způsobem zasáhnout do výskytu kalamitních druhů komárů, postřiky proti larvám. To znamená, že jakmile v některé oblasti stoupne voda, sledujeme tam množství larev komárů a jejich stádium. V okamžiku, kdy dosáhnou do určitého stádia, upozorníme zodpovědné lidi a majitele, aby zakročili.

Proti larvám se používá larvicidní přípravek, který je vysoce selektivní. To znamená, že zabíjí prakticky pouze larvy komárů a ničemu jinému neškodí. Tady je nevýhoda, že se musí zasáhnout velice přesně, protože obzvláště v létě je vývoj komárů velice rychlý. Na to, abychom zasáhli, máme jen opravdu velmi málo dnů. Třeba jen jeden až tři, dokdy se musí postřik provést. V tomto spolupracujeme s krajským úřadem, který má zásoby přípravku a poskytuje je obcím, kde se tyto druhy komárů vyskytují.


Proč je tak málo času? Jde o to, aby se komáři nestihli vylíhnout?

Protože postřik zasahuje jen proti larvám, které ještě přijímají potravu. Larva zkrátka musí ten přípravek sežrat. To znamená, že nefunguje na vajíčka a ani na stádium larev, kdy už se připravují na kuklení, protože v té už potravu nepřijímají. No a to stádium, kdy přípravek funguje, trvá jen několik málo dnů.


Jaké jsou letošní podmínky, víte už, jaká bude komáří sezóna?

Víceméně normální, žádné extrémy tady letos nejsou. Kde se objevilo více vody, tam se komáři vyskytují, prováděly se i postřiky, ale ono se to nikdy nepodaří dokonale. To se nestane prakticky nikdy, protože ty plochy jsou obrovské a špatně přístupné. Vy musíte přesně stříknout na to místo, kde larvy jsou. Tam následně zemřou téměř ze 100 procent, ale stačí minout i malé místo a komáři se stejně vylíhnou. Takže oni se objeví vždycky, ale lokální rozdíly jsou obrovské.

Poměrně dost komárů se vylíhlo v oblasti u rakousko-slovenských hranic v oboře Soutok, tam je to v současnosti asi nejhorší.


Jak by to vypadalo, kdyby se komáří populace na jižní Moravě vůbec neregulovala a přišla kalamita?

Stačí se podívat do roku 1997. Tam sice byly provedeny postřiky, ale až proti dospělým komárům. Nebylo to provedeno přímo v lese, ale až v obcích, aby se chránilo obyvatelstvo. Situace tam byla hodně vážná, pobyt například v Břeclavi byl docela problematický.


A šlo v uvozovkách jen o nepříjemnost pro místní obyvatele, nebo to i nějak zasáhlo do rovnováhy ekosystému?

Nejlepší by bylo zeptat se pracovníků v lesích, ale já můžu říct, že tam byly velké úhyny zvířat.


Byla tohle dosud největší kalamita?

Bylo jich víc. Například v roce 2002. Poslední taková opravdu obrovská kalamita byla v roce 2010, kdy se voda vylila opakovaně, takže trvala prakticky od května až do října.


Pořád si neumím představit, jak vlastně vypadá taková „obrovská kalamita“…

Mám jedno takové přirovnání. V roce 2010 v oboře Soutok jsem před polednem, tedy v době minimálního výskytu komárů, nasmýkal (nachytal do síťky) přes 700 nalétávajících samiček na osobu za minutu. To jsou prostě neuvěřitelná čísla a pobyt je tam prakticky nemožný. Tato statistika nešla spočítat jinak než tak, že jsme přijeli na místo, vystoupili z auta, já si vzal síťku, kolegyně mi odměřila minutu a já jsem po tu dobu kolem sebe smýkal komáry, kteří se na mě snažili naletět. Pak jsem chycené komáry odvezl do laboratoře a samozřejmě až dodatečně spočítal.


Zabýváte se i výskytem tzv. invazních druhů komárů a tropickými nemocemi, jako je například západonilská horečka. Těchto problémů přibývá v mírných podnebných pásech i jinde ve světě, co je hlavní příčina?

Nejdřív musím říct, že ve skutečnosti spolu výskyt invazních druhů komárů a právě té západonilské horečky absolutně nesouvisí. Tyto problémy se u nás objevily víceméně ve stejnou dobu a bývají spojovány, ale nemají spolu nic společného.

Západonilská horečka je virové onemocnění, které se vyskytuje normálně u ptáků, ale za určitých okolností jí může onemocnět i člověk, a v některých případech to může být i vážné. Tento virus má několik kmenů a nejzávažnější je linie 2 původem ze subsaharské Afriky, tu nám sem zřejmě přivlekli ptáci. A právě proto se vyskytuje nejvíc u rybníků, takže jižní Morava je velmi ohrožená, protože ti ptáci, když táhnou z jihu, tak velice často končí na jihomoravských rybnících.

Na lidi tuto nemoc tedy přenáší komáři, ale jsou to naši normální komáři, kteří se tu běžně vyskytují.


Takže když štípne nakaženého ptáka z Afriky, může západonilskou horečku na lidi přenášet i český komár… Jak je to tedy s invazními druhy?

Ano, komár musí štípnout nejdřív ptáka, nakazit se a pak, když se přisaje na člověka, přenese nemoc na něj.

Co se týče invazních druhů komárů, tak to jsou komáři, kteří se normálně vyskytují v úplně jiných oblastech a jsou nějakým způsobem, zpravidla aktivitami člověka, zavlečeni jinam. Jde o několik druhů komárů například z jihovýchodní a východní Asie nebo z Ameriky. Většinou bývají dováženi se zbožím, například s květinami, známý způsob je i přeprava v ojetých pneumatikách, které se převážejí přes moře. Pokud do nich naprší, komáři se v nich mohou rozmnožovat.

Tyto druhy jsou nebezpečné v tom, že zase mohou přenášet různá onemocnění, jako například horečka dengue nebo třeba v roce 2007 byla v severní Itálii menší epidemie chikunguy.

Tyto druhy si tropické nemoci přivezou přímo ze země původu?

Buď se stane to, že do Evropy přijede nějaký turista, který v sobě má daný virus, a pak už stačí, aby se na něm tento komár nasál a může virus přenášet na dalšího člověka.

Teoreticky si ale tito komáři můžou onemocnění i přímo přivézt. V Evropě se třeba takto na krátké vzdálenosti nemoci šíří s dopravou. Například někdo jede na dovolenou do Itálie, kde je silně rozšířený Aedes albopictus (komár tygří), který se tam dostal zhruba kolem roku 1990. Tento komár tam třeba někomu zaletí do auta, ten člověk pak odjede, zastaví v Mikulově, jde na kafe a komár vyletí. No a tento komár teoreticky může být infikovaný už z té Itálie.


Tohle tedy platí obecně k Evropě, jak to s invazními druhy vypadá v Česku?

Nemůžu mluvit za celé Česko, náš výzkum se zaměřuje na jihovýchodní Moravu, ale ono je to do značené míry nejpostiženější české území. Prakticky každoročně u nás bývá chytán právě aedes albopictus, ten se vyskytuje dost často. Vyskytují se tady už od roku asi 2000 teplomilní komáři původem ze středomoří, ale ti nemají větší význam.

Z nemocí je nejzajímavější především ta západonilská horečka. Právě na jižní Moravě jsme poprvé z celého Česka našli tu nebezpečnou linii 2. Nejprve v komárech na lednických rybnících, pak s odstupem asi pěti let se začala objevovat i u lidí.


Příčinou šíření tropických komárů do mírných pásů je tedy pohyb lidí a zboží. Hraje roli i změna klimatu?

Hlavní příčina je samozřejmě globalizace – převážení velkého množství zboží z místa na místo, a tak dále. Ale jsou to i změny klimatu. Třeba konkrétně aedes albopictus je původem ze subtropické až tropické jihovýchodní Asie, ale protože se Evropě dost otepluje, tak už i tam nachází vhodné podmínky a může se tady rozmnožovat.





Zdroj


110 zobrazení
Hledání podle štítků